Od vzniku letecké záchranné služby na Vysočině uběhlo dvacet let. Za tu dobu vrtulník převezl neuvěřitelných dvanáct a půl tisíce pacientů. „Je to tak pět až šest set zásahů za rok. Loni jsme jich měli například 563,“ vyčíslila ředitelka Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina Vladislava Filová. Nejčastěji se vrtulník do vzduchu vznesl v roce 2005, a to více než osmsetkrát.

Šedesát procent z celkového počtu tvoří zásahy, kdy vrtulník vzlétá přímo k pacientovi. Zbytek jsou například převozy pacientů na specializovaná pracoviště.

Vrtulník v kraji nejčastěji vzlétá k nehodám. „Velké množství dopravních nehod je na dálnici D1. Zde lze očekávat závažná zranění i větší počet poraněných. Ve většině případů k nehodám přijíždí pozemní záchranná služba, která si následně vyžádá leteckou, protože je potřeba pacienta dopravit na specializované pracoviště,“ vysvětlila Filová.

Právě největší silniční havárii v dějinách České republiky na dálnici D1, ke které došlo 20. března 2008 u Řehořova, považuje lékař letecké záchranky Miroslav Havlík za největší zásah za dvacet let působení letecké záchranky na Vysočině. „Ve spolupráci s leteckou záchrankou v Praze byly ty nejtěžší případy odtransportovány na specializovaná pracoviště,“ zavzpomínal Havlík.

Heliportů je málo

V současné době má letecká záchranka na Vysočině přímo v nemocnicích pouze dva heliporty. Jeden je na střeše nemocnice v Novém Městě na Moravě, druhý na střeše nemocnice v Havlíčkově Brodě. „U ostatních nemocnic je nutná asistence pozemní posádky,“ přiblížila Filová. V příštím roce, po dokončení výstavby pavilonu urgentní a intenzivní péče v Jihlavě, se počítá s tím, že heliport záchranky bude tunelem propojen s nemocnicí.

„Nyní se musí pacient přemístit z vrtulníku do sanitky a přejet pět set metrů. Samozřejmě pacient při tom musí mít zajištěny všechny životní funkce. Po vybudování krytého chodníku bude možné pacienta převézt přímo na lehátku,“ přiblížila ředitelka.

Začátky letecké záchranky na Vysočině byly však i často humorné. Ostrý provoz byl zahájen 1. května 1991 z letiště v Henčově. Než všichni pracovníci letecké záchranky získali potřebné zkušenosti, stížnosti nebyly výjimkou.

Například při přistání na náměstí v Polné se zvedl oblak drobných kamínků, které poškodily několik fasád. Stěžovali si lidé z vesnic, kde vrtulník přistál mezi zahradami. Lidem zmizely slepice a seno bylo rozptýleno do širokého okolí. „V době prvních vzletů neměli záchranáři dostatek pozemních stanovišť, budování středisek pro vrtulníky bylo obrovským úkolem,“ zavzpomínala Filová.

Hodnota vrtulníku je osmdesát milionů korun. Další milion a půl stojí vybavení.