VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Smrt Žižky u Přibyslavi papež považoval za dílo boží

Havlíčkův Brod - Boje husitů o Německý Brod a skon Jana Žižky u Přibyslavi popisuje militantní italský katolík Enea Silvio Piccolomini v díle o krátkém názvu Historie česká a dlouhém podtitulu: O původu a skutcích Čechů a několika jejich panovníků věnovaná nejjasnějšímu knížeti a pánu Alfonsovi, králi aragonskému.

24.7.2010 1
SDÍLEJ:

Žižkův skon v dnešní obci Žižkovo Pole Silvio Piccolomini považoval za výraz „božské dobroty”. Od roku 1874 na místě úmrtí husitského vojevůdce stojí mohyla. Její odhalení se zúčastnilo přes 20 tisíc lidí. Foto: Ivo Havlík

Pět a půl století starou knihu letos vydalo litvínovské nakladatelství Dialog s ilustracemi Romana Zadáka. Český překlad z roku 1687 upravil Jiří Linhart.

Autor papežem

Studii Historia Bohemica Enea Silvio sepsal od června do srpna roku 1458 v lázních ve Viterbu, kde si léčil dnu. Jen co dopsal, 19. srpna, ho vatikánské konkláve představilo světu jako papeže Pia II. Do češtiny byla Historie česká poprvé dost neobratně přeložena v roce 1487 knězem Janem Húskou. V roce 1510 se textu ujal překladatel a tiskař Mikuláš Konáč z Hodíškova u Ostrova nad Oslavou v okrese Žďár nad Sázavou. „Jeho překlad je dokonalým příkladem toho, jak lze tlumočit nejen z jednoho jazyka do druhého, ale i z jedné politické pozice do druhé. Konáč pečlivě očistil text od všech nadávek Čechům a husitům, takže z jeho rukou vyšlo zcela nové dílo”, hodnotí dějepisci.

Z celkových dvaasedmdesáti kapitol je husitské době věnováno sedmatřicet. Prominent římské kurie si nebere servítky. Všechny zmínky o husitech doprovázejí hanlivé přídomky. Kacíři vůbec a Češi zvláště jsou líčeni jako sprostá holota, opilci, zloději, lháři a vrazi. „Na druhou stranu je pod povrchem této averze cítit jakýsi skrytý obdiv, který autor chová vůči zatvrzelým kacířům a jejich vojenským úspěchům. Zvláště postava Jana Žižky ve své téměř démonické obludnosti budí respekt a Historie česká se tím stává dvojsečnou zbraní. Na jednu stranu si vysloužila tvrdé odsudky českých čtenářů, počínaje humanisty 16. století až po současné historiky, na druhou stranu zprostředkovala světu husitský mýtus a z Jana Žižky udělala neporaženého hrdinu”, komentuje knihu F. Šmahel.

Mezi českými městy, která italskému kardinálovi stála za pozornost, se mimo jiné řadí Německý Brod, a „též počítáme-li ji k Čechám, Jihlava”. Když popisuje české toky, jmenuje na prvním místě Vltavu a dodává, že tato řeka „za sebou vleče Sázavu”. Popravu Mistra Jana Husa v Kostnici Piccolomini považuje za „nutné useknutí shnilých údů církve, které nemohly být zachráněny by nekazily ostatní tělo”. Zvláštní pozornost věnuje Žižkovi, který byl „velmi rázný ve zbrani a velmi vítězný vůdce kacířských husitů”. Píše o něm, že to byl člověk „pošlý z rodičů nemnoho urozených, stařec, slepý, svatokrádce a ke všem zločinům odhodlaný”. Žižkovu smrt považuje za výraz „božské dobroty”, která prý „odvrátila tuto nákazu a vyrvala ze středu křesťanů tak velké zlo”, a Žižka „morem zachvácen z řízení božího, jak se sluší věřiti, zemřel na cestě u hradu Přibyslavě (Priscovia); ohava proklatá, krutá hrozná, protivná, kterouž, když nemohla zničiti ruka lidská, prst boží zahubil”.

Po Bílé hoře na indexu

Dosud se vede spor, zda Žižkovy ostatky jsou v kostele v Čáslavi nebo v Hradci Králové, Miroslav Ivanov o tom napsal celou knihu. Ale Piccolomini své čtenáře přesvědčoval, že pohřeb se nekonal. „Když byl (Žižka) v nemoci své tázán, jakým způsobem chce býti pohřben, rozkázal stáhnouti z jeho mrtvoly kůži, maso hoditi ptákům a zvěři, z kůže zhotoviti buben a vésti války; nepřátelé se dají na útěk, jakmile zaslechnou zvuk tohoto bubnu”.

Kuriózní je, že papežova kniha se u nás při rekatolizaci nesměla číst, ocitla se na indexu. Kdo ji vlastnil, musel odevzdat. Neboť protestanti byli lační četby o husitských vítězstvích a Piccolominiho urážky všech Čechů házeli za hlavu.

Ivo Havlík

24.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Lampíř
9

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Ve žďárském zámku zavedli speciální prohlídky uzpůsobené pro nevidomé návštěvníky. Prohlídky jsou na objednání a stojí 50 korun na osobu (pro nevidomého i jeho průvodce). Do celého areálu smějí také vodicí (i ostatní) psi.
7

Nevidomí zažijí ve žďárském zámku speciální prohlídky

Do participativního rozpočtu lidé přihlásili jedenáct návrhů

Žďár nad Sázavou – Při veřejném setkání budou představeny návrhy, které obyvatelé Žďáru poslali do participativního rozpočtu na příští rok. Do něj bylo stejně jako v letošním pilotním ročníku akce vyčleněno 600 tisíc korun.

OBRAZEM: Horácký džbánek zahájil Jaroslav Samson Lenk

Žďár nad Sázavou – Půlkulaté jubileum slaví festival folkové a country hudby Horácký džbánek. Letos se ve Žďáře nad Sázavou koná již po pětatřicáté. Dvoudenní festival začal v pátek krátce po 17 hodině koncertem Jaroslava Samsona Lenka s jeho doprovodem. Lenk se také po oba dva dny ujal role moderátora.

Patronkou Běhu pro hospic je Veronika Čamková

Velké Meziříčí – Několikanásobná juniorská mistryně České republiky v alpském lyžování a zároveň rodačka z Velkého Meziříčí Veronika Čamková se stala patronkou druhého ročníku Běhu pro hospic.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení