Nic naplat, že první čtvrtina letošních prázdnin vypadala jako ze snu. Každý den padají teplotní rekordy, panují skvělé podmínky pro koupání a užívání si vytouženého volna. Koho ovšem opravdu nejen stávající počasí, ale i současná ekonomická situace rmoutí, jsou provozovatelé řady turistických cílů.

Dlouhodobě nejoblíbenějším výletním místem na celé Vysočině je jihlavská zoo. V loňském roce zde padl dokonce návštěvní rekord, když sem zavítalo téměř dvě stě sedmdesát tisíc lidí. Letos jsou ale statistiky podstatně hubenější. „Úbytek je hodně znát. Loni k nám denně přišlo patnáct až osmnáct stovek návštěvníků, letos je to zhruba tisícovka. Jenom za červenec tak máme propad oproti loňsku asi pět tisíc lidí,“ řekla účetní Jana Švantnerová.

Podle ředitelky zoo Elišky Kubíkové může za menší zájem lidí hlavně počasí. „Nevyšlo jaro, bylo chladné. Potom následovalo příliš teplé léto, a to je zase nepříznivé pro zoologické zahrady, lidé jdou k vodě,“ řekla agentuře ČTK. Rodiny podle Kubíkové také šetří. „Loni to ještě nebylo znát, letos už je,“ připomněla.

Z podobných důvodů prošlo zatím méně turistů i branami jinak populárních hradů a zámků. Správce mobiliáře na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou Jana Petrová se domnívá, že na peněženky turistů dolehla ekonomická krize. „Letos k nám chodí mnohem méně návštěvníků. Vliv má asi i počasí, hlavní roli ale podle mě hraje nepříznivá finanční situace,“ sdělila.

Nejinak je na tom telčský zámek, i když zde stav návštěvníků vyvažuje úspěšná výstava Hračky nestárnou. „Jaro propršelo a lidé si to teď chtějí vynahradit u vody. Všichni mají ale taky hlouběji do kapsy. Většina příchozích si u nás vybírá lacinější prohlídkovou trasu,“ uvažoval kastelán Bohumil Norek. „I na náměstí v Telči je méně živo. Turisté prostě nejsou,“ doplnil.

Norkova slova potvrdil i ekonom a analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. „Počasí samozřejmě je určující faktor, hlavní vliv má ale rozhodně ekonomická situace. Lidé hledají nejlevnější možnosti rekreace. Mnohem více se teď využívají chaty a chalupy, odpadá zde platba za ubytování. Zejména pokud vydrží čisté rybníky, bude tento trend i nadále sílit,“ vysvětlil.

Známé westernové městečko Šiklův mlýn na Bystřicku je na tom lépe. Návštěvníci se zde nyní také mohou vykoupat v přírodním koupališti.
„Odstranili jsme tím největší bolest našeho městečka. Lidem chyběla možnost koupání. Návštěvnost si tak relativně držíme, máme asi z osmdesáti procent plno,“ řekl majitel atrakce Libor Šikl.

V minulých dnech se navíc v Šiklově mlýně konal taneční festival, tak zde bylo rušno ještě o poznání více. „Naší hlavní výhodou však je, že většinu roku pořádáme zejména firemní akce. Veřejnost sem přijíždí jenom v létě a nejsme na ní tak závislí,“ vysvětlil Šikl.

Jediní, komu tak první letní dny skutečně přály, byli provozovatelé koupališť a aquaparků. Zatímco loňská sezona ležení u vody nijak nepřála, letos praskají nejen bazény, ale i břehy rybníků ve švech. V červnu navštívilo venkovní areál jihlavského Vodního Ráje deset tisíc lidí.
Již za polovinu července to bylo více než dvaadvacet tisíc.

„Rekord v návštěvnosti padl 10. července. Během celého dne se na koupališti vystřídalo přes dva tisíce osm set lidí,“ uvedl Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy, které Vodní Ráj provozují. „Rádi bychom překonali hranici tří tisíc,“ dodal.

Také třebíčské koupaliště Polanka těží z horkého počasí, ale připouští i dopad ekonomické krize. „Na návštěvnost si rozhodně stěžovat nemůžeme. Ale jak se říká, lidí není nikdy dost. O rekordech nemůže být řeč, ekonomická situace je cítit,“ zamyslel se manažer Jiří Březina.

Stanislav Radocha