Ve stávajícím školním roce se rozjíždí nový model podoby maturit. Zavádí se jednotné testy, a to ve dvou stupních náročnosti – základní a vyšší. Studenti si ale tentokráte výjimečně mohou vzít jako povinnou základní úroveň obtížnosti a navrch se mohou pokusit i o těžší variantu. Příště už ale dvojí volba možná nebude.

„V rámci povinných předmětů – češtiny a dále matematiky, či cizího jazyka – volili naši studenti opravdu snazší variantu státní zkoušky,“ řekla Květa Vondráková, zástupkyně ředitele pro teoretické vyučování Střední školy technické ve Žďáře nad Sázavou. Přesto se ve stovce mladých lidí z maturitních tříd podle ní najdou tací, již, přestože v nepovinné části, podstoupí náročnější testy. „Jde především o studenty, kteří se chtějí hlásit na vysokou školu, a kteří si těžší verzí chtějí dokázat, že to zvládnou. Že učivo umí,“ dodává učitelka.

Podobně zareagovala například také řada letos končících studentů žďárské střední školy obchodní a služeb. Základní náročnost zkoušky z dospělosti čeká ve městě také budoucí maturanty střední zdravotnické školy.

Jistotu chtějí raději i gymnazisté

Na takzvanou „malou domů“ nesází jen žáci odborných škol. Podle ředitelů gymnázií ve Žďáře, Velkém Meziříčí a v Bystřici nad Pernštejnem postupovali studenti zcela logicky. Nechtěli riskovat.

„Máme 56 maturantů. V generálce státních maturit, která se konala v říjnu, většina vykonala vyšší obtížnost testů a až na 8 z nich uspěli. V rámci ostrých zkoušek však v povinné části chtějí z češtiny skládat zkoušku v základní variantě všichni, z matematiky, či cizího jazyka jdou do vyšší obtížnost jen čtyři,“ prozradil preference studentů ředitel bystřického gymnázia Milan Hanák.

Náročnější úroveň pak volí v rámci nepovinné části. Například na Gymnáziu ve Žďáře nad Sázavou jde až o 60 a v Bystřici nad Pernštejnem o 90 procent všech maturujících. „Jejich rozhodnutí je pochopitelné, nechtějí si dělat zbytečně problémy a pokud těžší zkoušky podstoupí nepovinně a nezvládnou je, nic se neděje. Počítá se jim výsledek ze snazší verze,“ vysvětluje ředitel Hanák.

Rovněž zastává názor, že na to, aby si vybrali vyšší úroveň rovnou nejsou dostatečně motivováni; úspěšné složení zkoušek neslouží prozatím jako volná vstupenka na vysoké školy.