VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřel Karel Čáslavský, muž, kterého proslavil televizní pořad Videostop

Praha, Lipnice nad Sázavou - Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci v noci na včerejšek v pražské nemocnici v Motole oblíbený filmový historik Karel Čáslavský.

3.1.2013
SDÍLEJ:

Filmový historik odešel. Karel Čáslavský byl známou tváří televizní obrazovky. Největší popularitu mu přinesl zábavný soutěžní pořad Videostop, kde „napovídal“ Janu Rosákovi.Foto: Deník/archiv

Oznámila to jeho dcera Helena.

Rodák z Lipnice nad Sázavou proslul především pořady Videostop a Hledání ztraceného času, ve kterém dvě desítky let objevoval zapomenuté dokumenty o životě předků. Připravil jich přes 500.

Největší popularitu mu přinesl zábavný soutěžní pořad Videostop, kde „napovídal" Janu Rosákovi a byl autorem třetiny jeho scénářů. Na jaře 2010 byl v televizní anketě TýTý uveden do prestižní Dvorany slávy.

„Strávili jsme spolu hodně let, ale v kontaktu jsme byli vlastně pořád, i když v poslední době už jen po telefonu. Byl jakýmsi mým přítelem 'na telefonu', když jsem potřeboval poradit, protože neměl čas a  sílu, aby se mnou šel v pokračování Videostopu dál," reagoval na úmrtí spolupracovníka Rosák.

Myslí si, že jeho duch i fluidum v tom byly dál. Už tím, že jeho následovníci v rolích arbitrů ho často zmiňovali. „Když jsme kdysi společně dělali scénáře, on se věnoval starým filmům, které měl v malíčku, a já připravoval ty novější. Dnes ho mohu maximálně tak trochu nesměle parafrázovat. Velice často si ho připomínám. Před časem mi po telefonu řekl, že ti mladí dnes o starých filmech nic nevědí – a já mu musím často dát za pravdu," dodal Rosák.

Zaprášené filmové kotouče, slovníky, encyklopedie, staré noviny a pohlednice Čáslavskému učarovaly už dávno. Nikdy se nesmířil s tím, že se z krátkých zpravodajských filmů a žurnálů natočených do roku 1945 zachovala zhruba jen pětina. Ač to zní jako vtip, celuloid, z nichž byly vyrobeny, byl tehdy totiž výhodným výkupním artiklem, a   tak oblíbené filmy pro pamětníky končily v obyčejném „šůvixu" neboli krému na boty. „Filmová surovina se tehdy vykupovala za korunu kilo a  továren na její zpracování tady v jednu dobu bylo asi dvacet," řekl kdysi Karel Čáslavský.

O obrázky na celuloidu se zajímal od mládí. Vystudoval filmovou školu v Čimelicích a  od poloviny 50. let působil jako asistent produkce a režie na Barrandově. V roce 1963 zaznamenala jeho kariéra obrat, když nastoupil do archivu Čs. filmového ústavu. Už jako dítě prý tvrdil, že půjde k filmu, ale tehdy si naivně myslel, že to je ten biograf, který navštěvoval.

Zajímal se 
o primitivy

Ač se Karel Čáslavský ve svém Hledání ztraceného času orientoval na období let 1918 až 1945, jeho největším zájmen byli primitivové – jak se ve světě říká pionýrům z počátků kinematografie.

Pokladem pro něj byly všechny svitky z prvních třiceti let dějin filmu. Pro televizi připravil i 228 dílů cyklu Komik a jeho svět a pracoval na Malé filmové historii.

Byl autorem několika knih včetně monografie o filmových rolích krále komiků Vlasty Buriana.

Jako odborný poradce spolupracoval na vzniku celovečerních filmů Všichni moji blízcí a Obsluhoval jsem anglického krále.

Jiří Borovička, ČTK

Autor: Redakce

3.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sova pálená

Sýčkovi i sově pálené hrozí vymizení z Vysočiny

V září 2014 se zřítil most ve Vilémově na Havlíčkobrodsku, o život přišli čtyři dělníci
2

Pád mostu ve Vilémově začne soud řešit příští týden

Mrazy trvale poškodily třešně, ořešáky i zeleninu

Vysočina – Už teď je jasné, že úroda z některých ovocných stromů či keřů na Vysočině nebude valná.

V Rantířově se opět nehrálo

Rantířov – Středeční dohrávka 16. kola fotbalové I. A třídy skupiny B mezi Rantířovem a rezervou Žďáru byla už podruhé odložena.

Bezdomovci se ve Žďáře stěhují sem a tam, město po nich uklízí

Žďár nad Sázavou – Stížnosti na bezdomovce, kteří se s příchodem jara opět zabydleli v některých místech, která lidé s oblibou využívají k procházkám, se množí ve Žďáře. Jednak lidem vadí nepořádek, který kolem sebe bezdomovci dělají, ale také se obávají o svoji bezpečnost.

Lyže z novoměstské firmy dopomohly našim sportovcům na stupně vítězů

Nové Město na Moravě – Poprvé se lyže na Novoměstsku objevily v devadesátých letech 19. století, kdy se fryšavský revírník Rudolf Gabessam přišel hostinskému Koskovi do Studnických pasek pochlubit s novými lyžemi z Norska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies