VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skládka odpadu v Ronově vynáší miliony korun ročně

Přibyslav – Celých dvacet milionů korun ročně vynáší městu Přibyslav skládka komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou.

18.2.2014
SDÍLEJ:

Skládka. Ukládání odpadů v Ronově vynáší, ale město musí do skládky investovat. Foto: Deník/archiv

Zhruba za deset let ale město může o tyto peníze natrvalo přijít.

„Celkem 16 milionů korun činí na skládce příjmy z poplatků za uložení komunálního odpadu, který platí města a obce. Dalších 4,5 milionu korun je takzvaný hospodářský výsledek," upřesnil místostarosta Přibyslavi Martin Kamarád, dohromady je to tedy slušná suma dvou desítek milionů. Objem ukládaného odpadu se rok od roku mění. Například v roce 2013 bylo na skládku v Ronově uloženo 35 tisíc tun odpadu, v minulých letech to bylo někdy i 50 tisíc tun. Podle místostarosty stoupá průběžně hlavně objem uloženého komunálního odpadu. Skládka v současné době zaujímá plochu o rozloze osmi hektarů. Patří k největším na Havlíčkobrodsku, odpad na ni ukládá přes sto měst a obcí.

„V posledních letech jsme do skládky třikrát investovali. V současné době se chystá rekultivace její druhé etapy, jejíž životnost už loni skončila," doplnil místostarosta Kamarád. Součástí rekultivačního procesu skládky je pravidelné zavlažování odpadními vodami, tím vzniká vysoký objem skládkových plynů. Plyn ze skládky je odváděn do speciální bioplynové stanice. Tato jednotka ale nepatří městu Přibyslav. Patří jedné soukromé firmě. Tato firma platí městu nájem za prostory na skládce.

Příjmy nejsou zadarmo

Skládkové plyny se používají k výrobě elektřiny, kterou pak firma prodává. Město v žádném případě s elektřinou neobchoduje, zdůraznil starosta města Jan Štefáček.

Radnice má sice ze skládky slušný příjem, ale podle místostarosty Martina Kamaráda to není zadarmo. Výstavbu jednotlivých etap, určených k ukládání odpadu, a následnou rekultivaci financuje město z vlastního rozpočtu, za podpory takzvaného rekultivačního fondu podporovaného Svazkem měst a obcí ČR.

Skládka v Ronově má ale omezenou životnost, záleží na tom, jak rychle se její prostory zaplní. Podle místostarosty by mohla skládka vydržet tak do roku 2022. Záležet bude nejen na objemu ukládaného odpadu, ale i na zákonodárcích.

Zákonodárci čas od času přicházejí s nějakým omezením, které má ukládání odpadu znesnadnit, nebo majitele skládky připravit o výnosy z jejího provozu.

Pomohla by spalovna

Co bude pak, až skládka skončí a město přijde o značný příjem, z něhož mimochodem bude hradit i půjčku, kterou si vzalo na rekonstrukci základní školy, to je podle místostarosty Kamaráda nyní těžké odpovědět. „Nicméně nebude na škodu, když se Přibyslav naučí s touto variantou do budoucna počítat a začne v rozpočtu výrazně šetřit," podotkl místostarosta. Prodloužit životnost skládky v Ronově by mohla například stavba spalovny, o které se na Vysočině v minulosti uvažovalo. Měla se stavět asi v roce 2015.

„To ale v současné době nepřichází v úvahu. Brání tomu Evropská unie. Podle jejího názoru je spaloven na území ČR až dost," konstatoval starosta Štefáček s tím, že město Přibyslav by se stavbě spalovny nebránilo. Vybudování velké spalovny na komunální odpad z Vysočiny na území svých měst by se nebránili ani starostové Jihlavy, Žďáru nad Sázavou a Třebíče.

Zařízení by ročně mohlo zpracovat na teplo a elektřinu kolem 100 tisíc tun odpadků i víc. Zhruba před víc než rokem se na toto téma uskutečnil v Kraji Vysočina průzkum, který ukázal, že například většina občanů města Jihlavy žádnou spalovnu v kraji nechce. Proti spalovně byla i nezisková organizace Arnika.

„V Jihlavě anebo ve Žďáru nad Sázavou má vyrůst nová obří spalovna komunálních odpadů o kapacitě až 150 tisíc tun spálených odpadů za rok. Jde o předimenzovaný projekt, který Kraji Vysočina nepřidá ani na kráse, ani nebude nejlepším řešením nakládání s odpady v něm," varovala před stavbou Arnika.

Autor: Štěpánka Saadouni

18.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve žďárském zámku zavedli speciální prohlídky uzpůsobené pro nevidomé návštěvníky. Prohlídky jsou na objednání a stojí 50 korun na osobu (pro nevidomého i jeho průvodce). Do celého areálu smějí také vodicí (i ostatní) psi.
7

Nevidomí zažijí ve žďárském zámku speciální prohlídky

Ilustrační foto.

Do participativního rozpočtu lidé přihlásili jedenáct návrhů

OBRAZEM: Horácký džbánek zahájil Jaroslav Samson Lenk

Žďár nad Sázavou – Půlkulaté jubileum slaví festival folkové a country hudby Horácký džbánek. Letos se ve Žďáře nad Sázavou koná již po pětatřicáté. Dvoudenní festival začal v pátek krátce po 17 hodině koncertem Jaroslava Samsona Lenka s jeho doprovodem. Lenk se také po oba dva dny ujal role moderátora.

Patronkou Běhu pro hospic je Veronika Čamková

Velké Meziříčí – Několikanásobná juniorská mistryně České republiky v alpském lyžování a zároveň rodačka z Velkého Meziříčí Veronika Čamková se stala patronkou druhého ročníku Běhu pro hospic.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

V Jihlavě hoří hala společnosti na zpracování dřeva

Vysočina – Hned jedenáct jednotek hasičů zasahuje od brzkého rána u požáru ve společnosti zabývající se zpracováním dřeva v ulici Na Hranici v Jihlavě. Vyhlášen tam byl třetí stupeň požárního poplachu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení