Jak vypadá dílo za víc než půl miliardy korun? Tak, jak bylo slíbeno před dvěma lety a pro mnohé možná ještě lépe. Po barelech a kyselinách už není ani stopa, zůstala čistá krajina s vyhlídkou na Třebíč. 

„Víte, podařilo se něco, v co jsme už chvílemi nedoufali. Musím říct, že je to nádherná práce a jsme víc než spokojení. Rád bych pochválil firmy, které se na tom podílely,“ neskrývá dobré pocity Jiří Válal, starosta Slaviček, pod které spadají i Pozďátky.

V sedmihektarové lokalitě je dnes pole oseté trávou s pásy malých stromků. Pod kopcem, který se svažuje k potoku Prašinci, jsou navezené balvany. Mají zabránit, aby hlína při případné erozi půdy zanášela vodní tok.

Mrtvoly? Žádné se nenašly

Kam vlastně zmizely všechny jedy, kterých tu bylo jednatřicet tisíc tun? Nebezpečné odpady s obsahem azbestu byly uloženy na skládce v Nasavrkách u Litvínova.

Odpady se stopami kyanidů skončily ve spalovně ve Vyškově. Skládkové vody firma odvezla do neutralizačních stanic do Brna, Otrokovic, Kunovic, do Letova u Prahy a do Tábora.

„Nakonec se bagrovala kontaminovaná zemina až na skálu do sedmimetrové hloubky. Při likvidaci plechové haly se nepotvrdily fámy, že tu jsou v sudech s kyselinou zalití podnikatelé. V minulosti se totiž objevovaly zvěsti, že plech haly je rozstřílený od toho, jak si tu vyřizovali účty. Ukázalo se, že sem jen místní kluci chodili potajnu trénovat střelbu,“ zmínil s úsměvem vedoucí oddělení ekologie státního podniku Diamo Jaromír Chocholáč.

Diamo skládku rozhodnutím vlády v roce 2009 koupilo od italsko – lucemburské společnosti Logika za třiadvacet milionů korun. Stát sehnal evropské peníze a okamžitě začaly práce na projektování úplné sanace území. Kraj Vysočina totiž vyloučil, že by potřeboval na svém území provozovat skládku nebezpečných odpadů. Stavební stroje přijely do lokality u Pozďátek v dubnu 2010. Zhotovitel, sdružení společností SMP CZ a Geosan Group, termíny dodrželo. Letošní duben už pro ně znamená jen předání staveniště a kolaudaci.

V potocích Markovka a Prašinec teče čistá voda, v následujících týdnech zmizí i zákazové cedule. Na území jsou kontrolní vrty, ve kterých budou odborníci dva roky monitorovat stav podzemních vod. A tři roky zde budou probíhat pěstební práce na rekultivovaných plochách. Je tu totiž nasázeno deset tisíc stromků.

Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách vznikla v roce 1991 pro potřeby třebíčského Bopa. Potíže nastaly v roce 1996, kdy se do podloží kvůli poškozeným armaturám dostaly jedy z odpadu, navezeného z přerovské Prechezy. Od roku 1997 byla skládka mimo provoz a střídala majitele, až ji koupil stát. Nakonec se celkové uznatelné náklady na sanaci vyšplhaly na 529,3 milionu korun. 85 procent tvoří zdroje z EU, zbytek je ze státního rozpočtu a od Diama.