„Výstava návštěvníky provede módou od 19. století až po 60. léta. Většina exponátů pochází ze sbírek našeho muzea a všechny nosily zdejší dámy. Z Havlíčkobrodska jsou i použité dobové fotografie,“ uvedla kurátorka výstavy Alena Jindrová.

Výstava lidem umožňuje sledovat, jak se módana Havlíčkobrodsku postupem času proměňovala. Kromě měšťanského způsobu odívání je tu k vidění i havlíčkobrodský kroj. „Jsou tu dva základní kroje. Český a německý. Zajímavostí je, že německé obyvatelstvo, které zde žilo do konce Druhé světové války své kroje nosilo mnohem déle, než Češi,“ doplnila Alena Jindrová. Němky z Dlouhé Vsi nebo z Bartoušova prý nosily kroje na místní trhy ještě v době první republiky. 

Výstava se zaměřuje i na módu svatební. Velkou zvláštností jsou tu třeba horácké svatební koruny. V některých obcích bylo zvykem čepit nevěstu až do dvou čepců, na které byly navázány naškrobené pentle a krajky. Na Brodsku se vázala mašle na čepec v týle, na Okrouhlicku na temeni.

Výstava je doplněna i o expozicí čapců a klobouků. Najdeme tu i opravdu extravagantní kousky a klobouky, které si dámy ještě dozdobovaly ovocem nebo pavími pery. Na výstavě nechybí ani informace o fungování zdejších módních salonů. Některé byly velmi úspěšné. „Byl tady například salon Františky Jarošové, ten byl proslulý skutečně široko daleko. Vznik protektorátu a ještě více nástup komunismu ale podnikání nepřál,“ prozradila Alena Jindrová.

Obec Pohled obnovený areál hřbitova přihlásila dokonce letos do soutěže o Zlatou jeřabinu. Foto:Deník/Štěpánka Saadouni
OBRAZEM: Areál hřbitova v Pohledu prošel obnovou

Výstava ukazuje rozmanitost a hravost módy. Můžeme se tu pokochat precizními, zajímavými střihy a materiály, které i po mnoho desítkách let vypadají jako nové. Jeden překrásný secesní model muzeu zapůjčilo regionální muzeum v Chrudimi. Nalezneme tu ale i podvazky, kravaty nebo hedvábný toaletní papír. Skutečným unikátem je však empírový zlatý plášť z dvacátých let 19. století. „To je opravdu ojedinělá věc i v rámci muzejních sbírek,“ upozornila Jindrová.

Další část expozice je věnovaná zpracování látek. „Vysočina byla oblastí, kde se tradičně zpracovával len. Největší část oděvních řemesel se soustřeďovala na jihozápadě města V Rámech, které dostaly své jméno od konstrukcí soukeníků, kam napínali své výrobky,“ vysvětlila kurátorka výstavy. Jen pro zajímavost – v roce 1651 se v Brodě oděvnictvím zabývalo 79 rodin, což byla téměř polovina měšťanstva. 

Koutek věnovaný látkám prověří šikovnost i nejmenších návštěvníků. Mohou si zkusit šití, pletení nebo tkaní na karetkách či na mapě Brodu vyznačovat, kde jaký řemeslník byl. Dámy si zase jistě nenechají ujít možnost vyfotit se v dobových doplňcích zdejšího módního salonu nebo prověřit své znalosti módy při malém kvízu. Vystavené předměty, které souvisí s módou, ale patrně pozná jen znalec. 

Menší koutek patří i brodským gentlemanům včetně zajímavé fotografie účastníků kurzu česání dam. Výstava mapuje i historii místních továren s dílnami pro děti a výstavou šperků. 

V rámci výstavy se chystají také dvě zajímavé doplňkové akce. 18. října proběhne workshop Silvy Smutné Účesy a úvazy šátku na Horácku a 2. listopadu přednáška Michala Kampa Textilní továrny v Havlíčkově Brodě. 

Demontáž první vitráže v kostele svatého Víta.
Lidé si mohou adoptovat okno z kostela fařáře Toufara