VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Objekty lehkého opevnění měly stát také na Třebíčsku

Třebíčsko - Na obranu státu bylo podél hranic vybudováno dodnes působivé pohraniční opevnění. To, že pevnosti v boji kvůli mnichovské dohodě nikdy použity nebyly, je známý fakt. Méně známé už je, že nechybělo mnoho, a podobné pevnosti mohly vyrůst mnohem dál od hranic a mnohem blíž Třebíči v úseku od Rouchovan přes Moravské Budějovice a Domamil až k Želetavě.

9.11.2013
SDÍLEJ:

ŘOPÍKY. Lidové označení železobetonových pevností vzniklo ve 30. letech podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). Foto: Králický Sněžník, o. p. s.

„Mělo jít o jednostřílnové nebo dvoustřílnové kulometné objekty lehkého opevnění, tedy známé řopíky," představuje pevnosti Jan Lakosil ze serveru ropiky.net, který se o pohraniční opevnění intenzivně zajímá a vydal o něm několik knih. Všechny objekty měly být postaveny v rámci druhého obranného postavení v rámci Třetího sboru. Ten počítal s ochranou jižní hranice v úseku od Slavonic až k Břeclavi, pevnosti podél hranic byly stavěny od roku 1936. Výstavba druhého obranného postavení pak začala až na jaře roku 1938 jako reakce na anšlus Rakouska.

„Československé velení se velmi obávalo klešťového útoku německé armády z jihu ve směru na Brno a ze severu ve směru na Olomouc, což by mělo za následek znemožnění ústupu čs. jednotek na Slovensko a rozdělení republiky na dvě části. Rovinatý charakter jižní Moravy bez výraznějších přírodních překážek umožňoval nasazení motorizovaných a tankových jednotek nepřítele, a proto bylo počítáno s tím, že by se na jižní Moravě vybudovala ve vnitrozemí ve vzdálenosti cca 20 km od hranic další obranná linie," popisuje plány Jan Lakosil. Samotná ĺinie pak měla vést od Mikulova přes Třebíčsko až ke Strmilovu.

Jak je dnes jasné, pevnosti se postavit nepodařilo (až na výjimky u Pohořelic a u Telče). Ostatní řopíky zůstaly jen na papíře, někde ani to ne. Přišla totiž mnichovská dohoda a veškeré stavební i přípravné práce musely být zastaveny. „Je třeba chápat, že výstavba úseku opevnění neznamená jen samotnou betonáž pevnůstky. Před zahájením stavby bylo nutné provést nejprve taktický průzkum plánované linie, vytyčit jednotlivé objekty, vykoupit pozemky pro stavbu, vypsat soutěž na stavbu objektů a vybrat vítěznou firmu. Tento proces vyžadoval poměrně dost času, nehledě na to, že v roce 1938 navíc chyběly stavební kapacity pro tak rozsáhlou výstavbu," vysvětluje Lakosil a dodává: „Proto se s výstavbou na Třebíčsku začalo až na konci září 1938, přičemž realizované práce nepřekročily rozsah administrativních příprav."

I samotná zadání se stihla na poslední chvíli. Úseky Moravské Budějovice i Želetava byly zadány 28. září 1938, čili pouhé dva dny před Mnichovem. Samotná stavba potom nikdy nezačala, a to tu přitom mělo vyrůst dohromady 167 řopíků. Ostatní úseky Třebíčska, Domamil a Rouchovany, zadány vůbec nebyly, známý není ani počet zamýšlených pevností. „Plánované umístění jednotlivých objektů se bohužel nedochovalo ani ve Vojenském archivu, známe jen přibližné vedení tras obranné linie. S jistotou však lze říci, že velká část opevnění plánovaného v rámci stavebních úseků Moravské Budějovice a Želetava by ležela na území dnešního třebíčského okresu," je přesvědčený Lakosil.

TADEÁŠ MAHEL

Autor: Redakce

9.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve žďárském zámku zavedli speciální prohlídky uzpůsobené pro nevidomé návštěvníky. Prohlídky jsou na objednání a stojí 50 korun na osobu (pro nevidomého i jeho průvodce). Do celého areálu smějí také vodicí (i ostatní) psi.
7

Nevidomí zažijí ve žďárském zámku speciální prohlídky

Ilustrační foto.

Do participativního rozpočtu lidé přihlásili jedenáct návrhů

OBRAZEM: Horácký džbánek zahájil Jaroslav Samson Lenk

Žďár nad Sázavou – Půlkulaté jubileum slaví festival folkové a country hudby Horácký džbánek. Letos se ve Žďáře nad Sázavou koná již po pětatřicáté. Dvoudenní festival začal v pátek krátce po 17 hodině koncertem Jaroslava Samsona Lenka s jeho doprovodem. Lenk se také po oba dva dny ujal role moderátora.

Patronkou Běhu pro hospic je Veronika Čamková

Velké Meziříčí – Několikanásobná juniorská mistryně České republiky v alpském lyžování a zároveň rodačka z Velkého Meziříčí Veronika Čamková se stala patronkou druhého ročníku Běhu pro hospic.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

V Jihlavě hoří hala společnosti na zpracování dřeva

Vysočina – Hned jedenáct jednotek hasičů zasahuje od brzkého rána u požáru ve společnosti zabývající se zpracováním dřeva v ulici Na Hranici v Jihlavě. Vyhlášen tam byl třetí stupeň požárního poplachu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení