Příčinou je sucho a úbytek spodní vody. „Borovice reaguje na významný pokles hladiny spodní vody, usychá a odumírá,“ ukazuje krajský ředitel Lesů ČR Brno Dalibor Šafařík.

Stromy hynou na Třebíčsku masivně. Řádově jde o desetitisíce borovic jen na území lesní správy Třebíč. Schnoucí kmeny napadá kůrovec a rychle se šíří. U borovice se s ním lesníci vypořádají obtížněji než u smrku. „Na borovici se vykytuje čtyři nebo pět druhů podkorního hmyzu, každý druh v jiné části stromu. Je složité volit správný zásah,“ popsal Ladislav Půlpán z Lesů ČR.

Ilustrační foto.
Vodní zdroje jsou na historickém minimu

Lesníci se snaží kůrovcem napadené stromy co nejdříve vykácet. Je to pro ně náročné, jen letos budou muset z lesů na Třebíčsku vytěžit o dvacet procent dříví více, než plánovali.

„Abychom aspoň co nejvíce zpomalili, když ne zastavili kalamitu, budeme muset vytěžit navíc téměř sto tisíc kubíků napadeného poškozeného dříví. Znamená to velké problémy v organizaci výroby našich smluvních partnerů,“ řekl ředitel Šafařík.

Lesníci vyzývají všechny soukromé vlastníky lesů ke zvýšené péči o porosty. „Pokud nebudou postupovat jako my, společné dílo se nepodaří. Kalamita se může rozšířit i do severních částí Českomoravské vrchoviny,“ varoval Dalibor Šafařík.

Suchem a kůrovcovou kalamitou nejvíce trpí lesy mezi obcemi Rouchovany, Dukovany, Mašůvky, Mohelno, Mikulovice, Lesonice, Dešov, Šumná. Postiženo je i Náměšťsko mezi Pozďatínem, Kralicemi nad Oslavou a Zastávkou.

„U nás je situace o něco příznivější. Borovice je na Náměšťsku v daleko nižším zastoupení. Rozsah škod je do deseti tisíc kubíků,“ sdělil lesní správce z Náměště nad Oslavou Roman Křivánek. Kůrovec se ovšem na Náměšťsku stejně jako na Třebíčsku šíří i ve smrkových porostech. „Napadeno je 30 procent porostů na Třebíčsku,“ upřesnil lesní správce z Třebíče Aleš Rusek. Po severní Moravě je Třebíčsko druhou kůrovcem nejpostiženější oblastí v zemi.

Zdroj: Deník/Luděk Mahel

Lesníci v tuto chvíli stojí před otázkou, čím vykácené lesy zaplnit. Jednoznačnou odpověď neznají. „Nemáme úplně jasno, jak budou obnovní postupy dále probíhat. Budeme se snažit využít co nejvíce toho, co nám ukazuje příroda,“ zmínil Dalibor Šafařík. Pokud tedy lesníci uvidí, že se na holinách uchytil klen nebo dub, půjdou tímto směrem. „Budeme se muset naučit intenzivněji pracovat třeba i s akátem. Budeme se snažit o větší pestrost porostů, o větší smíšení,“ naznačil krajský ředitel.

Příroda ovšem lesníkům nedává přílišnou volbu. Letos se například neurodily vůbec žádné žaludy, tudíž nebude z čeho vypěstovat sazenice dubu.

K dalšímu extrému dochází u smrků, které naopak plodí opakovaně. Vlivem stresu ze sucha. „Snaží se zachovat svůj rod. Většina semen však zaschne a stromy se vyčerpávají. Je to marný pokus zachránit se,“ povzdechl si lesní správce Aleš Rusek.

Richard Horký v čínské provincii Heilongjiang.
Richard Horký má plán. Naučí Číňany spalovat slámu v kotli


Jak šel čas
První ránu dostaly lesy na Třebíčsku v létě 2015, kdy panovala extrémní vedra. Došlo k prvnímu rozsáhlému poškození porostů suchem. „Od srpna jsme věděli, že se v lese něco děje. Stromy ztratily svoji obranyschopnost, neměly dostatek vláhy,“ říká lesní správce z Třebíče Aleš Rusek. Stromy začal napadat podkorní hmyz. Schnoucí strom se nedokáže bránit jako zdravý, který napadené místo zavalí mízou. „Tuto situaci jsme ještě dokázali zvládat a doufali jsme, že zima přinese vláhu. Zima ale byla beze srážek. V roce 2016 se srážkový deficit dále prohluboval,“ popisuje Aleš Rusek. Borové a smrkové porosty na Třebíčsku začaly usychat, na to reagovali kůrovcovití brouci namnožením. „Napadali poškozené stromy. Vidí je daleko lépe, než dokáže lesník vlastním okem postřehnout. Jdou kousek před námi,“ povzdechl si lesní správce. V roce 2016 se lesníkům ještě podařilo napadené dříví zpracovat. Letos sucho se projevilo s ještě větší silou. Na polích v jižní části Třebíčska se prakticky nic neurodilo, řeky a potoky vysychají. Na Třebíčsku hynou desetitisíce borovic. Zasychají na stojato.