VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mnoho dětí z dětských domovů nechce do pěstounské péče

Humpolec – Problém ohledně rušení dětských domovů a následný přesun dětí do pěstounské péče asi nebude tak snadno řešitelný, jak by si někdo mohl myslet.

15.3.2014
SDÍLEJ:

Dětský domov v Humpolci. Foto: Zuzana Horáková

 Většina dětí vyrůstajících v dětských domovech totiž o přesunu vůbec nechce slyšet. Nelehkou situaci osvětlil ředitel Dětského domova 
v Humpolci Pavel Matoušek. „Když přijde dítě k nám do dětského domova, dostaneme o něm i odbornou zprávu, díky které přesně víme, jak s dítětem pracovat. Pěstouni na druhé straně projdou pouze dvaasedmdesátihodinovým školením," podotkl ředitel.

Sporná motivace

Matoušek dále pokračoval: „Problém tedy je, že potencionální pěstouni vůbec nemusí vědět, jak s dítětem, které za sebou nemá lehkou minulost, zacházet. Navíc motivace některých pěstounů může být sporná. Pozorujeme například finanční motivaci pěstounů."

Hodně dětí také v pěstounské péči nevydrží a vrací se zpátky do dětských domovů. To potvrdil i ředitel humpoleckého domova. „V dětském domově vyrůstají i děti, u kterých pěstounská péče selhala. Z osmi dětí předaných pěstounům se jich během několika let vrátilo šest," upozornil Pavel Matoušek. Stát pěstounskou péči, jako druhý základní typ náhradní péče, propaguje a ospravedlňuje to tím, že v Česku je nadprůměrný počet dětských domovů 
v porovnání s ostatními státy Evropské unie.

Děti odpovídaly

Dětské domovy se na straně druhé bojí přesunu dětí do nekvalifikovaných rukou pěstounů, rušení domovů a s tím souvisejícího úbytku pracovních míst. To ale musí řešit kraje, jako jejich zřizovatelé.

Deník položil otázky dětem v Dětském domově v Humpolci, zda by do pěstounské péče chtěly. Jejich odpovědi byly ale spíše negativní.

„Do pěstounské péče bych opravdu nechtěla. Spousta dětí je tu odmalička, jsou zvyklé na tety a na režim, a jiný je jenom rozruší. Navíc si nás někteří pěstouni chtějí brát jenom kvůli penězům," řekla Renata. Ani Jakub nebyl z pěstounské péče nadšený. Odpověděl, že pokud by měl někam z domova odejít, tak jedině do své vlastní rodiny.

Podobného názoru je i Lukášek. „Určitě bych do pěstounské péče nešel. Oni by si nás vzali na tři roky, za peníze, které by za nás dostali, by si koupili auto a potom by se nás zase zbavili. Navíc by nás se sourozenci rozdělili, a já bych bez nich nikam nechtěl," odvětil Lukášek.

Zkušenost s pěstounskou péčí má Lucka, která už ji nechce nikdy zažít. „Měli na nás připravený jakýsi pracovní řád, a když jsme ho nesplnili, přišlo velmi tvrdé potrestání," vzpomínala na nepříjemný zážitek.

Markétka sice sama zkušenost s pěstounskou péčí nemá, ale její sestra ano. Prý tam nevydržela ani rok. „Já bych nejraději zůstala v dětském domově. Když už někam pryč, tak jedině do hostitelské péče, takže třeba jen na víkend," uvedla Markétka.

Rovněž v Dětském domově v Senožatech mají s pěstounskou péčí své zkušenosti. „Loni v září se od nás hned čtyři děti přestěhovaly k pěstounské rodině. A jelikož s těmito dětmi stále udržujeme kontakt, víme, že to u nich doma není všechno růžové," prozradila ředitelka Dětského domova v Senožatech Martina Buchalová Horská.

Poslední instance

A dodala, že podle jejího názoru na tuto situaci nebyla rodina dostatečně připravena. „Pokud dítě nemá nějaké psychologické či psychiatrické problémy, většinou je v pěstounské rodině vše v pořádku. Pokud si ale s sebou nese nějakou újmu, je pro pěstouny práce s ním o to náročnější. V domově se přeci jen dítěti věnuje psycholog a spolupracují s ním další odborníci," přemítala ředitelka s tím, že většinou dítě v pubertě přináší větší problémy než předškolák a malý školák.

Podle ní je sice ze zákona dané, aby pěstouni prošli školením, nicméně jeho dostatečnost se hodnotí různě. Dětské domovy jsou pak poslední instancí, do níž je dítě umístěno, když všechny ostatní možnosti selžou.

Martina Buchalová Horská dále uvedla, že podle její zkušenosti je také pro pěstouny mnohdy těžké citově se dělit o přízeň dítěte s jeho biologickými rodiči. „Většinou se setkávám s pěstouny, kteří po dítěti touží. Stává se tak, že se někdy brzdí kontakt s biologickou rodinou dítěte," podotkla Buchalová Horská.

Na závěr ředitelka Dětského domova v Senožatech řekla, že mají zkušenost i s adopcí, a to dokonce s rozdělením dvojčat, což je prý ale neobvyklé. Adoptivní rodiče si do své péče nejdříve vzali obě děti, ale bohužel po čase zjistili, že situaci nezvládají. Nakonec se jedno z nich vrátilo zpět do dětského domova. Mezi sourozenci je ale nutné stále udržovat kontakt.

Aneta Slavíková, Zuzana Horáková

Autor: Redakce

15.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vítězné snímky soutěže Letní a barokní Vysočina. Pobočenský rybník - Veronika Pilařová (Letní Vysočina, 2. místo)
7

Fotosoutěž Letní barokní Vysočina má sedm vítězů

Petr Weiss
1 5

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

V Medlově se už mohou výletníci koupat

Žďársko – Nadšenci pro koupání v přírodních nádržích si už mohou bez obav zaplavat i v rybníku Medlov. Voda tam před dvěma týdny dostala „čtyřku“ – kvůli velkému množství sinic nebyla vhodná ke koupání, i když jeho předchozí striktní zákaz (stupeň 5) už tam hygienici zrušili.

Ze dvora rodinného domu zmizelo jízdní kolo

Radňoves – Policisté z Velkého Meziříčí řeší případ krádeže, ke kterému došlo v úterý 15. srpna v Radňovsi. Dosud neznámému nenechavci se tam v jednom rodinném domě zalíbilo jízdní kolo Kellys červené barvy.

Obnova Bouchalek bude nakonec skromnější

Žďár nad Sázavou – Skromnější obnova sportovního areálu na Bouchalkách ve Žďáře nad Sázavou. Takový je aktuální plán města na to, jak se vypořádat s dosluhujícím zázemím pro fotbalisty i tenisty.

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Vysočina – Padesát. Tolik pěstitelských pálenic funguje na Vysočině podle statistiky Celního úřadu pro Kraj Vysočina. Většina z nich však sezonu teprve startuje. Může za to nedostatek třešní. Palírník Roman Koudela z Polné na Jihlavsku začne až v září.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení