VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kámen opředený řadou záhad se našel po čtyřiceti letech

Dlouhá Brtnice – Nedaleko Dlouhé Brtnice na Jihlavsku se po letech podařilo najít čtyřicet let nezvěstný kámen, opředený řadou záhad a lidových pověstí. Místní ho označují jako kámen obětní, ale nazývají ho též jako „šlápota" či „šlápota panny Marie", a to proto, že uprostřed kamene je rýha připomínající lidskou stopu.

23.11.2016
SDÍLEJ:

Šlápota. Uprostřed plochého kamene je vyhloubená stopa levého chodila lidské nohy. Foto: Obecní úřad Dlouhé Brtnice/archiv

„V minulosti se k tomu kameni chodilo na procházky. Byla tam stezka 
i s ukazateli. V sedmdesátých letech se ale kamen při pracích v lese ztratil, lesníci ho asi zavalili hlínou," uvedl starosta Dlouhé Brtnice Luboš Krátký.

Brtničtí roky toužili podivný kámen opět najít, 
a proto když se dozvěděli, že se lesníci chystají na novou výsadbu stromů v místě, kde dříve kámen byl, začali spolu s nimi převracet kameny v lese a pátrat po „šlápotě". Nakonec se jim podařilo kámen nalézt.

„Vnímáme to jako kousek historie, i když nikdo neví přesně, kde se to vzalo či jak je to staré," poznamenal starosta s tím, že by obec chtěla místo doplnit 
i vhodnými informacemi. Vychází přitom ze článku historika Karla Peltana, publikovaného v roce 1958 v tehdejších novinách Budovatel okresu Třešť.

„Kámen má význam kultovně náboženský a navazuje na staré předkřesťanské kultovní zvyklosti jako četné jiné kameny tohoto druhu," píše Peltan ve svém článku Památník pohanského dávnověku.

Archeolog David Zimola z jihlavského Muzea Vysočiny však s takovou interpretací nesouhlasí. „Kámen jsem neviděl, ale můžu vyloučit, že by se jednalo o obětní kámen ve smyslu pohanských tradic. Tato oblast byla osídlena až křesťany, 
a ti pohanské zvyky potlačovali," poznamenal Zimola.

Archeolog Zimola také dodal, že ať už se jednalo o posvátné stromy či studánky, zmínky o pohanských tradicích se jednoduše nedochovaly. Nevylučuje však, že se může jednat o jiný speciální kámen, který mohl být využíván k nějakému účelu. „Rád bych věc prozkoumal, je to zajímavý případ," dodal archeolog.

Kámen byl nalezen nedaleko Dlouhé Brtnice směrem na Brtničku či Opatov na Třebíčsku, a to v lese zvaném V Hoře kolem skoro sedm set metrů vysokého vrcholu Brtník. Údajný památník má mít přes dva čtvereční metry a podle článku Peltana se tyto kameny nacházely i jinde ve světě, Evropu nevyjímaje.

Peltan ve svém článku také dodává, že pozdější křesťanská doba opředla kámen různými pověstmi, shodujícími se svým obsahem s pověstmi podobných kultovních kamenů.

Starosta Krátký by rád kontaktoval i historiky, aby se o kameni dozvěděl více. Místo u cesty v lese, kde je nyní „šlápota" k vidění, Správa městských lesů Jihlava upravila. Fotografie
i článek historika Peltana je dostupný na webových stránkách Dlouhé Brtnice.

IVANA HOLZBAUEROVÁ

Autor: Redakce

23.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotografie Aloise Podlouckého
13

V Horáckém muzeu vystavují poklad z půdy

Na dálnici D1 směrem na Brno mezi Velkou Bíteší na 162. kilometru a Devíti kříži na 168. kilometru skončila uzavírka, trvala přes osm hodin. Úsek byl neprůjezdný od sobotních 22:00 kvůli stavbě dálničního nadjezdu.
6

Na D1 skončila uzavírka u Velké Bíteše, trvala 8 hodin

V Bystřici shánějí do muzea staré pivní lahve

Bystřice nad Pernštejnem – Staré pivní lahve a další náležitosti spojené s historií místního pivovarnictví uvítají v bystřickém muzeu. Rádi by tam zřídili pivovarnickou expozici.

Po Nové Vsi chodili pionýři, vojáci i komunističtí agitátoři

Nová Ves u Nového Města na Moravě – Vzhledem k tomu, že letošní masopust připadl na 25. února, tedy na den, v němž se v době totality slavilo vítězství československého pracujícího lidu, inspirovali se tentokrát hasiči z Nové Vsi u Nového Města na Moravě právě Vítězným únorem. Jejich masopustní průvod připomínal dobu nedávno minulou, čas, kdy měla hlavní slovo komunistická strana v čele s dělnickou třídou.

Dívku v kouři našli hasiči pomocí termokamery

Žďár nad Sázavou - Místnost je vyplněna hustým kouřem. Není vidět na krok. Někde tady se musela dívka schovat před ohněm. Jak ji ale mohou hasiči najít? Naštěstí termokamera dokáže prohlédnout tmu i tmavý dým. Dívka se tiskne ke skříni v rohu místnosti. Rychle k ní přispěchají a už ji odvádí do bezpečí. Na této situace se připravovali na skutečný zásah hasiči ve Žďáře nad Sázavou. V hasičské stanici podstoupili výcvik pro práci s termokamerami.

Ulrich je nejznámějším žďárským strašidlem

Žďár nad Sázavou – Dvaadvacátého února 1817, před dvěma stoletími, zemřel Jan Alois Ulrich. Šedesátiletý nejvyšší úředník žďárského panství, zvaný vrchní, podlehl nervové horečce. Období po jeho smrti obklopuje mnoho pověstí o jeho druhém, posmrtném životě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies