Takzvaný sousedský den uspořádal Fokus Vysočina v rámci Týdnů duševního zdraví. Zaměřený byl ale hlavně na zviditelnění projektu komunitního chráněného bydlení, které Fokus otevře začátkem příštího roku v bytovém domě v ulici 5. května za podpory města Havlíčkův Brod.

Osvojit si opět sociální návyky

„Byty jsou určené pro dlouhodobě duševně nemocné klienty, kteří prožili dlouhou dobu hospitalizováni v psychiatrické nemocnici v Havlíčkově Brodě, Jihlavě či v Domově ve Věži. Nyní si potřebují osvojit některé sociální návyky a naučit se žít samostatně mimo nemocniční péči," vysvětlila podstatu chráněného bydlení ředitelka Fokusu Anna Šimonová. Možnost poznat „svého souseda" využila například početná skupina studentů Střední zdravotnické školy v Havlíčkově Brodě.

„Přiznávám, že komunitní chráněné bydlení je pro nás úplně nový pojem, o kterém toho mnoho nevíme a jsme rádi, že jsme se o tom něco dozvěděli. Myslím, že není žádný důvod z toho snad mít strach," konstatovala jedna z návštěvnic úterní akce, studentka druhého ročníku brodské střední zdravotnické školy, Denisa Benešová.

Tato služba, kterou Fokus duševně nemocným klientům nabízí, je v celém Kraji Vysočina jediná svého druhu. Klienti budou v domě obývat osm bytových jednotek, většina bytů je dvoulůžková. Dvanáct hodin denně zde bude přítomen sociální pracovník.

„Máme už první zájemce, kteří chtějí chráněné komunitní bydlení vyzkoušet, ale zatím s nimi jednáme, abychom dokázali sladit jejich představy a potřeby s filozofií chráněného komunitního bydlení," upřesnila ředitelka Šimonová. Ve všech bytech je k dispozici základní vybavení, ale chybí nádobí, nábytek a lůžkoviny.

„Na dovybavení bytů jsme uspořádali sbírku, ale zatím se sešlo asi jen 15 tisíc korun," konstatovala ředitelka s tím, že Fokus by uvítal i materiální pomoc, kdyby se někdo z veřejnosti rozhodl nádobí či lůžkoviny obyvatelům darovat, samozřejmě všechno v potřebné kvalitě.

Vlastní byt, nový krok do života

Kromě chráněného komunitního bydlení nabízí Fokus již delší dobu individuální chráněné bydlení, které se od komunitní formy liší tím, že zde není k dispozici stálý sociální pracovník. Ten za obyvateli v případě potřeby dochází.

„Já se rozhodla v chráněném individuálním bytě žít proto, abych nemusela žít dál s matkou a jejím přítelem. Nový život mi vrátil tolik potřebnou odvahu a sebeúctu," svěřila se jedna z obyvatelek, Katka Nováčková.

Chráněné komunitní bydlení mohou využívat klienti Fokusu osm let, za tu dobu je podle ředitelky Šimonové předpoklad, že si klienti vytvoří potřebnou síť sociálních kontaktů, naučí se hospodařit, starat se sami o sebe, a případně si najdou práci.