VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za sanaci staré ekologické zátěže zaplatila firma Tokoz 9,7 milionu korun

Žďár nad Sázavou - Na více než 9,7 milionu korun vyšla žďárskou firmu Tokoz sanace staré ekologické zátěže.

31.3.2017
SDÍLEJ:

Žďárská průmyslová firma Tokoz.Foto: Deník/ Jiří Marek

„V letech 1998 až 2016 nás sanace stály 9 717 604 korun. Jedná se o náklady na sanaci samotnou, provádění průzkumných vrtů i rozbory jednotlivých vzorků půdy a vod. Jen samotné odtěžení a dekontaminace vytěžené zeminy v prostoru bývalé slévárny Al stálo tři miliony sto padesát tisíc korun," uvedl Václav Šustáček, který má v Tokozu na starosti bezpečnost práce, požární ochranu a ekologii.

V areálu žďárské firmy byl již v letech 1992 1993 v rámci celorepublikového vyhodnocení starých ekologických zátěží proveden hydrogeologický průzkum znečištění podzemní vody a horninového prostředí s cílem zjistit jejich míru znečištění. Průzkum odhalil znečištění ropnými látkami v prostoru bývalé slévárny Al a v galvanovně znečištění půdy chlorovanými uhlovodíky. Ty byly dříve používány k odmaštění.

Čtěte také: Ve firmách je jedovatá voda i půda

„Následně proběhla privatizace a nástupnická firma převzala závazek k odstranění starých ekologických zátěží zjištěných při průzkumu. V letech 1999 až 2000 pak byla provedena analýza rozsahu znečištění a navržen postup sanace," konstatoval dále Václav Šustáček.

Sanace ropných látek se uskutečnila v letech 2001 až 2007, postsanační monitoring byl ukončen v roce 2013. V rámci těchto prací byla podle vyjádření Šustáčka v roce 2001 znečištěná zemina odtěžena a následně v letech 2002 až 2007 došlo na sanační čerpání podzemní vody a její filtrace.

„Pro zajímavost, tehdy bylo odtěženo cirka osm set tun zeminy kontaminované cirka osmi tunami ropných látek," podotkl Václav Šustáček.

Sanace chlorovaných uhlovodíků v galvanovně započala v roce 2002 a dosud nebyla ukončena. Aktivita spočítá v čerpání podzemní vody, jejím provzdušňování a odvětrání v sanační koloně.

Za staré ekologické zátěže jsou považována kontaminovaná místa, kde byl závadný stav způsoben před rokem 1989. Naopak za starou ekologickou zátěž nelze označit černou skládku.

Autor: Zlata Ptáčková

31.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V odvodňovací struze ležel mrtvý muž

Ve Spělkově si připomenou Černého partyzána Josefa Serinka (1900 – 1974).
2

Nad Spělkovem v neděli zasadí dub na památku Černého partyzána

DOTYK.CZ

Před 41 lety se Zlaté piesky zalily krví. Došlo k nejhorší letecké havárii u nás

/VIDEO/ Pavol Hammel měl krušnou noc, slavilo se, pilo. Teď je kolem osmé ráno a on vláčně klimbá v odbavovací hale pražské Ruzyně. Pár kolemjdoucích ho poznává, je to frontman bigbítové kapely Prúdy, v roce 1976 dost populární. V 8:27 se zvedá dopravní letoun Iljušin Il 18-B z ruzyňské rampy, bez rockera na palubě. Alkoholové koma mu právě zachránilo život.

Pozor na pavučince plyšového. Ve starých atlasech je vedený jako jedlý

Novoměstsko – Že je počasí ideální k růstu hub, potvrzují mykologové na Žďársku. Lidé by si ale měli dát pozor na méně známé houby, například pavučinec plyšový. Dobrou zprávu má pro natěšené houbaře mykolog Oldřich Pojezný z Nového Města na Moravě.

Rostou! Z lesa si můžete odnést plný koš

Žďársko - S deštivým závěrem července začaly růst v lesích na Žďársku houby. Podle vyjádření vášnivého houbaře a člena České mykologické společnosti Jana Malivánka z Vojnova Městce na Žďársku je možné v lesích nalézt téměř vše.

Festival Pod Zelenou horou sází na osvědčené umělce

Žďár nad Sázavou – První nádvoří zámku Kinských ve Žďáře nad Sázavou opět po roce ožije tradičním festivalem Pod Zelenou horou. Dvoudenní festival se v pátek 28. a v sobotu 29. července koná již podesáté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení