„Byl to jeden z posledních, ale technicky i bezpečnostně nejnáročnějších úkolů realizovaných v průběhu probíhající odstávky druhého reaktorového bloku, který prokázal jeho velmi dobrý stav, vyhovující podmínkám pro další dlouhodobý bezpečný provoz,“ oznámil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Těsnostní a pevnostní zkoušky hermetických prostor každého reaktorového bloku se provádí jednou za deset let a jejich cílem je praktické ověření stavu bloku a jeho schopnost odolat následkům maximální projektové havárii. Poprvé od loňského roku se tyto testy provádí při hodnotě 130 kPa, což je ve srovnání s jinými elektrárnami ve světě jedna z nejvyšších hodnot. „Důvodem použití takto vysoké hodnoty je reálně ověřit a prokázat odolnost celého kontejnmentu, kterou musíme doložit k právě probíhajícímu řízení u žádosti na další dlouhodobý provozu bloku. Všechny naměřené hodnoty byly výrazně pod stanovenými limitními hodnotami,“ sdělil ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský.

Tlakové zkoušky probíhaly nepřetržitě čtyři dny a bylo do nich zapojeno přes sto zaměstnanců a několik inspektorů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „U zkoušky pevnosti, při které jsou hermetické prostory natlakovány vzduchem na 130 kPa, se měří průhyby a deformace vertikálních i horizontálních stěn a konstrukcí. Při těsnostní zkoušce se měří těsnost hermetických prostor, při které nesmí po určenou dobu samovolně klesnout tlak pod definovanou úroveň. S ohledem na bezpečnost byla přijata opatření omezující vstup a výskyt osob ve vymezených prostorách. Na sobě nezávislá měření prováděli odborníci z VUT Brno, VÚEZ Levice, BESTEX Brno, INSET Praha a SMALL Polička,“ oznámil Jiří Bezděk.

Pro měření deformací se při tlakové zkoušce, kromě jiného, používá geodetické 3D měření, které se provádí pomocí tzv. geodetických totálních stanic měřicích vodorovný úhel, svislý úhel a vzdálenost k cíli. Délka se měří pomocí doby letu laserového paprsku. Pro dosažení co největší přesnosti byly jako cíle použity speciální odrazné hranoly. Celý proces je zcela automatizovaný – totální stanice se bez potřeby obsluhy otáčí a cílí na jednotlivé měřené body. Měřilo se za pomocí velkého množství bodů, například jen na vnější straně barbotážní věže jich bylo padesát. Všechny body se měřily v intervalu 15 min. Při měření je dosahována více než milimetrová přesnost a jsou kompenzovány okolní vlivy jako například teplota, mlha nebo sluneční záření.