Závod Geam, který byl od 90. let v útlumu, díky tomu začal připravovat další těžební prostory. V lednu důl zaměstnával asi 400 lidí, postupně přibývají další. Do konce roku počet pracovníků stoupne na 500. POtvrdil to náměstek ředitele závodu Bedřich Michálek.

Ložisko v Rožné se vyplatí dotěžit, protože ceny uranu ve světě po dlouhodobé stagnaci v posledních letech prudce stoupaly. "Kvůli útlumu není další těžba připravena. Musí se provést hodně otvírkových a přípravných prací," uvedl Michálek. Podle dosavadních předpokladů se dá v Rožné do roku 2012 vytěžit ještě asi tisíc tun uranu, další možná ložiska se v hlubinách dolu budou nyní prověřovat.

Horníci zatím nejhlouběji těží na 22. patře, tedy 1100 metrů pod zemí. Nyní se razí nové 23. patro, což představuje 1,6 kilometru chodeb. V hlavní polokruhovité chodbě, která je široká asi tři metry a v níž pak jezdí důlní vlak, se používá ocelová výztuž. U navazujících pracovišť, kde se ruda těží, je výztuž dřevěná.

Další patro, v pořadí čtyřiadvacáté, již bylo vybudováno v 80. letech. Kvůli útlumu těžby ale bylo později uzavřeno. "Letos se v něm musí opravit výztuže, udělat nové koleje, zavést větrání," řekl Michálek. V příštím roce budou geologové z tohoto patra v pěti místech zkoumat další možná ložiska uranové rudy.

Průzkumné vrty budou dlouhé až 150 metrů a ověří možné zásoby pro další tři spodní patra, tedy až do 1350 metrů pod povrchem. Michálek podotkl, že taková hloubka není v Česku rekordní. V Příbrami se dříve uran těžil i 1600 metrů pod zemí.

Těžba uranu na Žďársku pokračuje

Do konce příštího roku by průzkum měl stát asi 30 milionů korun. Pokud potvrdí dostatečné zásoby uranu, bude pokračovat příprava k jejich těžbě zhruba za 300 milionů. "Asi by se začalo razit 26. patro. Když půjdeme hlouběji, jsme schopni získat více informací," uvedl Michálek. Dodal, že zahájení těžby pod 24. patrem, které se zvažuje po roce 2012, by vyžadovalo značné investice.

Peníze by byly potřeba na otevření tří nových pater i na rekonstrukci celé řady těžebních zařízení, které již dožívají. Modernizace by se musela týkat i chemické úpravny rud. Celkové investice se odhadují kolem jedné miliardy korun.

Ve spodních patrech se také prodraží těžba. Kvůli většímu tlaku horniny stoupají nároky na výztuž. "Pracoviště v těchto hloubkách by se asi musela klimatizovat - kvůli vysoké teplotě a vlhkosti," podotkl Michálek. Například ve 24. patře se teplota horniny pohybuje kolem 28 stupňů Celsia, s rostoucí hloubkou stoupá. Dosud se pracoviště v dole klimatizovat nemusela.

V Rožné je poslední činný uranový důl ve střední Evropě. Za půl století těžby v něm bylo vybudováno skoro 500 kilometrů chodeb a dalších sto kilometrů svislých komínů.

Obě české jaderné elektrárny ročně potřebují 700 tun uranu, zatímco jeho roční produkce v zemi se pohybuje kolem 400 tun.