Nejvíc trpí druhy, jako jsou pstruzi, candáti nebo marény. Rybáři nasazují přístroje na okysličování vody a doufají, že brzo nastane chladnější a deštivější počasí. Naopak ve velkých rybnících s rychlým průtokem vody současné horké počasí chovu svědčí.

Desítky leklých ryb pomáhali o víkendu vylovit tamnímu rybářskému sdružení hasiči v Mirošově na Žďársku. V chotěbořském Rybářství Vysočiny se občas objeví uhynulý candát nebo maréna, větší ztráty zatím podnik neměl. "Ale situace v některých rybnících je kritická," řekl jeho ředitel Josef Nikl.

Voda chybí hlavně v takzvaných nebeských rybnících, které nemají stálý přítok a jsou závislé na deštích a sněhu. "Tam máme leckde hladinu na poloviční kapacitě," podotkl Nikl. Mezi nebeské rybníky patří i Malé Dářko na Ždársku s patnácti hektary vodní plochy. "Tam už chybí skoro 70 centimetrů vody," uvedl ředitel.

Přístroje na okysličování vody se používají u rybníků, v jejichž dosahu je elektřina. "Upravili jsme krmné dávky a u kritických rybníků nekrmíme skoro vůbec nebo vůbec," řekl Nikl. Pokud to povolili ochránci přírody, bylo prováděno i plošné vápnění rybníků. To po nějaký čas zastaví hnití organických látek ve vodě, které také odebírá kyslík.

Rybářství hospodaří ve vyšších polohách Vysočiny. Do začátku letních veder mu letošní teplé počasí svědčilo. Dobré přírůstky jsou stále ve velkých průtočných rybnících, třeba v rybníku Řeka zabírajícím přes 60 hektarů. Chotěbořský podnik se celkem stará o 176 hektarů vodní plochy.

Podobné potíže má také Rybářství Velké Meziříčí na Žďársku, ačkoliv výsledky prvních pokusných lovů na počátku července byly dobré. Nyní má podnik asi u 40 procent svých rybníků nižší hladinu vody než je v tomto období obvyklé. "U některých chybí i 30 až 70 centimetrů vodního sloupce," popsal ředitel Emanuel Míšek.

Největší starosti má podnik na svém pstruhařství ve Velké Losenici. "Obsádky se daří držet v pořádku pouze díky intenzivní aeraci vody a trvalé péči," přiblížil ředitel. Horké počasí také přibrzdilo dodávky dorostlých pstruhů na trh.