Vzpomenete si ještě na úplné začátky?

Asi žádné začátky nejsou jednoduché a stejné to bylo také u nás. Na zajištění lodní dopravy jsme neměli příliš mnoho času. Že jsme uspěli ve výběrovém řízení, jsme se dozvěděli 8. srpna a od toho data jsme museli zajistit veškeré legislativní kroky potřebné pro provozování lodní dopravy sehnat loď, zajistit její financování a v neposlední řadě loď přepravit na dalešickou přehradu. Například první molo jsme na vodu dávali 28. prosince, abychom mohli 1. ledna vyplout. Spoustu drobností jsme museli dořešit až za provozu.

Kde všude se loď Horácko plavila, než se dostala na dalešickou přehradu?

Byla vyrobena v roce 1957 v rakouských loděnicích. V roce 2009 byla vyzvednuta na rakouském jezeře Altaussee a přepravena na Labe do Litoměřic. Odtud se vydala 14. listopadu 2011 na cestu na dalešickou přehradu.

Jak náročné tehdy bylo sem loď přepravit?

Přeprava lodě náročná je, tedy té naší byla. Toho, co je potřeba naplánovat a skloubit, je velká řada. Zvláště když se proti nám spiklo, co mohlo.

Čemu jste museli čelit?

Naplánovali jsme, že s lodí poplujeme z Litoměřic do Chvaletic proti proudu Labe, kde ji vyzvedneme na břeh a přepravíme po souši na dalešickou přehradu. V pondělí 14. listopadu 2011, když jsme chtěli vyplout, byla mlha, že nebylo vidět z přídě na záď. Vše naplánované bylo nutno operativně měnit. Pak se mlha mírně rozplynula, ale stejně jsme se posunuli jen o sedm kilometrů. A další den jen o dalších dvacet. Místo abychom byli ve Chvaleticích, jsme kotvili v Dolních Beřkovicích. Do Chvaletic jsme připluli až ve čtvrtek. V pátek se rozbil jeřáb těsně předtím, než začal vyzvedávat loď z vody. Nastal boj s časem i s nepřízní, který jsme zvládli, a odpoledne nám jiný jeřáb loď z vody vyzvedl.

Jak pokračovala cesta po zemi?

Přeprava po souši pak probíhala bez problémů až na „drobnosti" typu uvíznutí na terénní nerovnosti při výjezdu z loděnice a čekání na vyproštění, proražení pneumatiky návěsu a následná výměna s těžkým nákladem nahoře, odříznutí zábradlí, když jsme se z důvodu nesprávně naplánované cesty nevešli pod most a museli loď snížit, až po nutnost vypnout v jedné obci elektřinu, abychom mohli podjet pod nezaizolovanými dráty. Námraza na sjezdu do vody a prasklá hydraulika na vyprošťovacím autě, které jistilo tahač, aby nesklouzl do vody, byly už jen „třešničky na dortu".

Co se na plavbách od roku 2012 změnilo?

Změny jsou postupné, takže si je moc neuvědomujeme. Pochopitelně se snažíme zkvalitňovat námi nabízené služby, aby se cestující cítili na lodi co nejlépe. Také jsme například rozšířili nabídku o společné lístky na plavbu lodí Horácko po dalešické přehradě a na památky UNESCO v Třebíči nebo do Muzea Rakousko-uherského pivovarnictví v pivovaru v Dalešicích. Především se zlepšila spolupráce s ostatními subjekty nabízejícími služby v okolí přehrady.

Kolik cestujících loď Horácko ročně sveze?

V první sezoně s námi plulo přes dvacet tisíc cestujících, další roky se počty snížily. Zřejmě v tom byla zvědavost, jaká je nová loď na přehradě a vyzkoušet horní otevřenou palubu. Asi zpočátku přišlo i hodně lidí z okolí přehrady. Ale rovněž mezi těmi, kteří bydlí v blízkém okolí, je velké množství lidí, kteří tento krásný kout zatím neprozkoumali z paluby lodě.

Jací lidé s vámi jezdí?

Plují s námi turisté, kteří mají rádi krásnou přírodu, a asi jako každý suchozemec si chtějí užít neopakovatelný pohyb po vodní hladině. I když má loď krytou palubu a lze se plavit bez ohledu na nepřízeň počasí, tak nejvíc cestujících přijde, když je počasí ideální pro turistiku. Přitom schovat se na palubu před deštěm má své neopakovatelné kouzlo. Nedá se říct, že by některá skupina plavbu s námi upřednostňovala. Plují s námi od mladých párů přes rodiny s dětmi po seniory, od dvojic po velké skupiny. Lidé jak z nejbližšího okolí, tak z celé republiky. Zahraničních návštěvníků není velký počet. Plavbu si oblíbili i cyklisté, kteří si zpříjemňují cyklotoulky kolem přehrady.

Popište typickou trasu lodi Horácko po dalešické přehradě?

Vyplouváme z přístaviště v Kramolíně nedaleko hráze. V zimě, jelikož dalešická přehrada nikdy nezamrzne, plujeme na vyhlídkové plavby pod Wilsonovu skálu. Na jaře pak plujeme až pod další dominantní skálu Halířku, přibližně šestnáct kilometrů od hráze. V létě absolvujeme plavbu z Kramolína do Koněšína několikrát denně.

Která místa jsou nejkrásnější?

Přehrada je překrásná jako celek, ale každému se může líbit jiný kout. Na březích je minimum osídlení jen Autocamp Wilsonka a pár chat u pláže v Koněšíně, takže proplouváme kolem spousty přírodních krás. Při plavbě proti proudu minete zvláštní špičatou skálu Vztyčený prst, přehradní jezero s ostrůvkem, který se objevuje a mizí podle kolísání hladiny (příliv a odliv je až 2,8 metru), dominantní Wilsonovu skálu a Stropešínské skály naproti, pláž v kempu, kouzelnou zátoku Lavičky za mostem, Kozlov jedinou zříceninu hradu na ostrově v republice až po Halířku. Stále je na co koukat.

Které je vaše nejoblíbenější?

I když vyplouvám na hladinu přehrady již pátým rokem, tak je pořád něco, co mne překvapí. Přehrada je krásná celá a nedá se říct, že bych měl nějaké svoje místečko.

Díky tomu, že dalešická přehrada nezamrzá, můžete plout celý rok. Jsou zimní plavby populární?

Se zimními plavbami jsme začali již první sezonu. Někdy se stane, že nevyplujeme, protože nikdo nepřijde. Většinou je to tehdy, když v televizi či rozhlase straší, že silnice jsou téměř nesjízdné a přitom jsou cesty k nám v pořádku. Loď nepraská ve švech, ale nemůžeme si stěžovat. A kdo přijde, je spokojen z nevšedního zážitku.

V čem je kouzlo zimních plaveb?

Jednak tím, že zimní příroda má své neopakovatelné kouzlo, i když je pošmourno. A navíc nikde jinde plavbu nezažijete. Listnaté stromy jsou opadané, takže výhledy na břehy odhalují v létě skrytá místa.

Pořádáte celou řadu tematických plaveb. Jaké jsou nejoblíbenější?

Tříkrálová plavba, plavba s Klubem ledních medvědů a Svatomartinská plavba, kdy otvíráme mladé svěží víno.

Jaká nejbližší cestující čeká?

Nejbližší plavbou s programem je právě plavba s Ledními medvědy, kteří se během plavby ponoří do chladných vod přehrady. Každý si to může vyzkoušet s nimi.

Vzpomenete si na nejzajímavější či nejvíce netradiční plavbu?

Naše nej nebylo spojeno přímo s plavbou na lodi, ale ustanovili jsme český rekord v největším počtu lidí v modrobílepruhovaných tričkách na jednom místě v jeden čas. Je zapsán v České knize rekordů, a jelikož jsme ho nenašli ani v Guinnessově knize rekordů, je zřejmě i rekordem světovým. Na lodi jsme měli i dvě svatby a mladý muž si dokonce pronajal loď, aby mohl požádat svoji přítelkyni o ruku.

Na dalešické přehradě provozujete i půjčovnu lodí s hausbótem a kajaky. Jaký je o ně zájem?

Jak o hausbót Betyna, tak i o mořské kajaky zájem vzrůstá a věříme, že v letošním roce budou v neustálé permanenci. Na palubě těchto lodí se dostanete do zátok, kam se s Horáckem nedostanete, a objevíte další taje na dalešické přehradě.

Chystáte letos novinky?

Pár jich plánujeme. Na jaře budou například komentované plavby. Doporučil bych zvědavcům podívat se nawebové stránky www.dalesickaprehrada.cz nebo se přihlásit na Facebook. Pak jim nic neunikne.