VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Navazujeme na dlouhou železářskou tradici

Štěpánov nad Svratkou - Na dlouholetou hutnickou tradici navazuje firma Železárny Štěpánov. Podle jednatele a současně i ředitele společnosti Davida Matouška se slévárenstvím zabývali již předkové některých stávajících zaměstnanců, jichž podnik v současné době zaměstnává na 170. Hutnictví se v regionu rozvíjelo již před stovkami let.

2.6.2016
SDÍLEJ:

Železárny Štěpánov v současné době zaměstnávají 170 lidí. Jednatelem a ředitelem podniku je David Matoušek. Ročně firma vyprodukuje 6500 tun odlitků. Od roku 1993 se jí podařilo zpětinásobit objem výroby. Foto: Železárny Štěpánov

Jak to s tradicí železářství a hutnictví ve Štěpánově přesně je?

Už v 16. století stály v místě našeho současného provozu hamry, kde se zpracovávalo železo, později zde stála i vysoká pec, naše firma tedy navazuje na opravdu velmi dlouhou tradici. Název Železárny Štěpánov pochází z roku 1939, kdy můj pradědeček koupil tehdy neprosperující společnost. Osloven byl tehdejšími zaměstnanci, zpočátku odkup rezolutně odmítal. Nakonec podnik koupil a podařilo se mu jej znovu oživit. Nosným výrobním produktem se stala jeho kamna značky Maják, jež se nakonec proslavila i v zahraničí.

Co bylo potom?

Po druhé světové válce došlo ke znárodnění železáren. V roce 1993 se podnik dostal zpět do rukou naší rodiny, respektive mého otce, který odkoupil podíly od ostatních členů rodiny. V nové éře jsme se přeorientovali z výroby kamnoviny na výrobu složitějších odlitků ze šedé litiny, tvárné litiny a hliníku. Zaměření na export, který v současné době tvoří přibližně 80 procent naší produkce, přineslo firmě významné navýšení zakázkové náplně. Naše odlitky většinou směřují k výrobcům elektromotorů, převodovek a armatur. Našimi typickými produkty jsou tělesa elektromotorů, generátorů či převodovek.

Kam vyvážíte nejčastěji?

Největšími odběrateli jsou země Evropské unie, ale máme také zákazníka například v USA. Ročně produkujeme 6500 tun odlitků. V porovnání s rokem 1993 se nám podařilo za pomoci výrazných investic do technologií objem výroby zpětinásobit. Převážně do technologií bylo po privatizaci investováno více než 500 milionů korun. Naší dlouhodobou strategií je investovat i nadále.

Z jakého důvodu zákazníci podle vás vyhledávají právě štěpánovské železárny?

Jak jsem již zmínil, snažíme se napříč firmou pracovat s nejmodernější dostupnou technologií, jež je ve spojení s dlouhé roky budovaným know-how zárukou kvalitního servisu pro naše zákazníky. Důvěru u nich se snažíme získávat i prostřednictvím zvučných referencí. V současné době nejsme pro zákazníky jen slévárnou, nýbrž partnerem, který dokáže nabídnout kromě odlitků další řadu navazujících služeb.

Jaké například?

Není výjimkou, že se podílíme již na vývoji některých produktů, odlitek jsme schopni tepelně zpracovat, lakovat a finálně opracovat i 3D měřit. To vše s naší garancí kvality ve vlastních výrobních kapacitách. Snažíme se tak zákazníkům nabídnout komplexní portfolio služeb a minimalizovat jejich starosti s hledáním dodavatelů na jednotlivé dílčí procesy.

Máte v plánu výrobu a nové navazující služby dále rozšiřovat?

Ano, máme připraveno několik projektů dalšího rozvoje. Kromě investic do technologického vybavení slévárny plánuji další investice do vlastní obrobny, kterou jsme uvedli do provozu počátkem roku 2015. Vstoupili jsme tím v podstatě do pro nás nového oboru podnikání, kde osobně vidím další příležitosti k růstu firmy. Další investice však budou záviset především na výkonnosti této divize i firmy jako celku.

Musíte se potýkat s nějakou větší konkurencí?

V České republice větší počet konkurentů není, ale jako exportně založená společnost musíme konkurovat podobným podnikům z celého světa, kde už máme konkurentů mnoho. S respektem přistupujeme ke konkurentům například z Turecka.

Je velký problém sehnat do výroby kvalifikované zaměstnance?

Problém je to v současné době velký. Zejména v předchozím roce byl pro nás nedostatek pracovní síly v některých střediscích limitem pro další navýšení objemu výroby.

Jakým způsobem vhodné pracovníky sháníte?

Ty kvalifikované si musíme sami vychovat. V současné době neexistuje žádná škola, která by připravila pracovníky do slévárenského provozu. Zkušení pracovníci postupně stárnou a náhradu za ně hledáme jen složitě. V budoucnu se budeme muset více věnovat internímu vzdělávání zaměstnanců. Jedna z možností, o které momentálně uvažujeme, je vznik interní školicí akademie, v níž by měli nejzkušenější pracovníci předávat své zkušenosti ostatním kolegům.

Řada technických firem se snaží spolupracovat s různými školami, aby si zajistily budoucí zaměstnance. Jak to vidíte vy?

V tuto chvíli jednáme o spolupráci například se střední školou zemědělsko-technickou v Bystřici nad Pernštejnem, kde jednáme o spolupráci na vytvoření nového učebního oboru s hutnickým zaměřením. Dlouhodobě se snažíme u dětí popularizovat technické obory a podporovat jejich manuální dovednosti. V letošním roce pořádáme již 9. ročník soutěže v manuální zručnosti. Chceme v dětech probudit technické myšlení a upozornit na v současné době lepší možnosti uplatnění absolventů technických oborů, než je tomu u oborů humanitních.

Štěpánovské železárny fungují v malém městečku představuje to pro firmu nějaký problém?

Nevýhodou je určitě limitovaná infrakstruktura. Na druhou stranu si myslím, že řada místních zaměstnanců má s firmou užší vazbu a pracují i více srdcem, než by tomu bylo například ve velkém městě. To potvrzuje i fakt, že zde funguje tým spolupracovníků, jehož složení se již dlouhá léta prakticky nemění. Řada z nich s firmou spojila i cely profesní život.

Jaký je vztah mezi vedením městyse, případně místními obyvateli a železárnami?

Vztah s obcí je velmi dobrý. Snažíme se být maximálně otevření, spolu s paní starostkou jsme například iniciovali vznik ekologické komise složené ze zástupců obce a firmy, která řeší případné připomínky obyvatel k vlivům provozu železáren na okolí. Dodržování zákonem stanovených norem je samozřejmostí, snažíme se ale městysi vyjít vstříc i nad rámec našich zákonných povinností.

Jakým způsobem?

Provedli jsme řadu dílčích opatření, která snížila prašnost a hlučnost. Obecně se snažíme řešit všechny konstruktivní připomínky z řad zástupců ekologické komise, nebo přímo občanů. S městysem Štěpánov nad Svratkou ovšem spolupracujeme i jinak, příkladem je podpora místního fotbalového oddílu, na jehož činnost přispíváme řádově stovky tisíc korun ročně.

A mimo městys?

Jsme již noho let partnerem hokejistů HC Kometa Brno. Ve firmě máme i vlastní fanklub Komety, který se účastní většiny domácích zápasů, na něž mají všichni naši zaměstnanci v případě jejich zájmu bezplatné vstupenky. Prioritou jsou pro nás ale charitativní projekty. Dlouhodobě podporujeme vybrané nemocnice, ústavy, nebo i jednotlivce. Mohu-li to shrnout, tak se snažíme uplatňovat férový přístup firmy k okolí, zaměstnancům i dodavatelům a chceme být pro všechny spolehlivým partnerem.

Autor: Redakce

2.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Tanečníci se ve Žďáře utkají ve street dance i hip hopu

Ilustrační foto

Z Ostrova nad Oslavou si policejní pyrotechnik odvezl dělostřelecký granát

Památník, ke kterému se sjížděly tisíce lidí, čeká oprava

Cikháj – Obnovit partyzánský památník za zhruba tři sta padesát tisíc korun plánuje vedení Cikháje. Za tímto účelem začátkem roku požádali o dotaci z ministerstva obrany, avšak nedávno se dozvěděli, že odtud se kýžené podpory nedočkají. „Na dotaci nárok nemáme, bylo nám sděleno, že ta se vztahuje jenom na válečné hroby," uvedla Sylvie Jonáková, místostarostka Cikháje.

Školák Tadeáš Hansl hraje na hoboj, který kupoval Waldemar Matuška

Žďár nad Sázavou – Denně tři čtvrtě hodiny cvičí na hoboj dvanáctiletý Tadeáš Hansl. Jednou týdně pak dochází na výuku hry na tento dřevěný dechový nástroj do Základní umělecké školy (ZUŠ) Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou. I tam hraje pětačtyřicet minut. „Měl bych cvičit hodinu až dvě denně, ale někdy mi to fakt nevyjde," říká omluvně Tadeáš Hansl.

Snímky málokdy končí v albu, říká fotografka

Žďár nad Sázavou - Magdalena Šislerová, sedmadvacetiletá absolventka biskupského gymnázia pracuje v logistice jedné žďárské společnosti, ale ve volných chvílích, většinou o víkendech, proměňuje ve službu lidem svoji zálibu ve fotografování. Již přibližně sedm let portrétuje. Zatím to dělala především v plenéru. Před několika málo týdny si v centru města otevřela fotografický ateliér a postupně ho vybavuje.

Základní umělecká škola slaví devadesátiny

Žďár nad Sázavou Základní umělecká škola Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou se bude v letošním roce podílet hned na několika významných kulturně společenských akcích. A především na oslavách a propagaci samotné školy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies