Čtěte také:Nápad na domácí vaření piva vznikl v hospůdce u piva

Každý takový výrobce piva se musí hlásit celní správě a současně je podle zákona o spotřební dani povinen sdělit, kde hodlá domácí mok vařit a v jakém množství.

„Plátcem daně z piva není fyzická osoba, která s osobami tvořícími společnou domácnost vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů pivo v celkovém množství nepřesahujícím 200 litrů za kalendářní rok za podmínky, že nedojde k jeho prodeji," popsala mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.

Pravidla musejí respektovat i Tomáš Bumba a Petr Rymeš z Červené Lhoty, kteří si vlastní pivo v domácích podmínkách vaří. „Ano, jsme hlášeni. Pivo máme pro svou potřebu nebo je darujeme přátelům," řekl Tomáš Bumba.

Také u domácího vína platí několik omezení. Bez nutnosti uhradit spotřební daň je možné si vyrobit pouze tiché víno, tedy ne meziprodukty, jako burčák, nebo víno šumivé.

Podle Kaňkové nesmí roční výroba tichého vína přesáhnout dva tisíce litrů.

Majitel Vinařství Sádek Lubomír Lampíř často vybízí ostatní milovníky vína k výsadbě révy, a to nejen kvůli poměrně jednoduchému způsobu, jak si vlastní víno vyrobit. „Legislativa umožňuje, aby si každý vysadil révu maximálně na deseti tisících metrech čtverečních. Pokud vysadí víc, úředníci to poznají ze satelitu. Ale i z této plochy lze sklidit velké množství hroznů," podotkl.

U lihovin jsou zákony nejstriktnější. „Domácí výroba lihu není povolena," upozornila Martina Kaňková.

Daňově zvýhodněni jsou ale ti, kteří si nechají alkohol vyrobit z vlastního ovoce v pěstitelské pálenici. Když si pak za jedno výrobní období odvezou nanejvýš 30 litrů stoprocentního alkoholu, zaplatí za každý litr na dani 143 korun. Za pořízení většího množství z vlastního ovoce nebo za jiný druh lihovin uhradí daň téměř dvojnásobnou.