Její směsi je možné koupit například v prodejnách se zdravou výživou, v lékárnách či jiných prodejnách a dalšími odběrateli jsou v posledních letech školní jídelny, mateřské školy, domovy pro seniory či vyvařovny. Také pro ně vyrábí stoprocentně přírodní bylinno-ovocné čaje bez jakýchkoliv aromat, barviv a konzervačních látek. A počet odběratelů firmy LC rosa se postupně rozrůstá, stejně jako samotná firma, provoněná bylinkami ze stovek papírových pytlů…

Dnes už nemícháte bylinné směsi ručně, bylinno-ovocné čaje jsou v sáčcích z netkané textilie, jste o velký kus dál než před několika lety. Kdo jsou nyní vaši nejčastější odběratelé?

Díky stroji na míchání směsí a stroji na sáčkování jsme nyní schopní pokrýt zvyšující se poptávku, takže největšími odběrateli čajů jsou v současné době právě školní jídelny, vyvařovny, mateřské školky a další podobná zařízení.

Jak se na bylinkové čaje dívají nejmenší a často mlsní spotřebitelé?

Počítala jsem s tím, že čistě bylinné čaje nejsou u dětí ve velké oblibě. Navíc ne každé dítě je na ně z domu zvyklé. Takže jsem vsadila na vysoký ovocný podíl a do této chuti pak „schovám" bylinky s pozitivním zdravotním účinkem. Dětem takový čaj chutná, je zdraví prospěšný, a to přesně chci. Nepoužívám žádná aromata a barviva, na tom si zakládám. Většina výrobků na trhu je jimi přeplněná, sama bych takový čaj nepila, není to zdravé, a já se takové cestě bráním zuby nehty.

Které čaje do škol a školek dodáváte nejčastěji?

V současné době už mám tři řady čajů, z nichž jedna jsou léčivé bylinné čaje, které se k běžnému pití nepoužívají. Do škol a školek dodávám například Rakytníkový vysočánek, Rakytníkový ovocínek, Rakytníkový s papayou, Malinový, Brusinkový s badyánem, Zázvorový, Ibiškový bezkašlík, Šípkový vitamín, Rybízový nebo Povzbuzující maté. Těch čajových směsí je asi patnáct druhů a všechny receptury jsem si sama vymyslela. Mají vysoký podíl ovoce a mezi dětmi je teď asi nejoblíbenější Rakytníkový ovocínek.

Podle čeho jste receptury čajů vymýšlela?

Je to, jako když člověk vaří. Míchám směsi podle toho, co mi chutná, a výsledek pak dávám testovat dalším. Vím, co mají děti rády, takže i tomu se snažím přizpůsobit. Čaje z bylinno-ovocných směsí se samozřejmě mohou také trochu přisladit. U všech směsí uvádím doporučené dávkování, ale každý člověk má jinou chuť, takže si může čaj upravit podle sebe silnější, anebo slabší, přidat med, cukr, případně si vychutnat jenom chuť ovoce a bylinek. Některé čaje jsem doplnila ginkgo bilobou pro zlepšení paměti, ty jsou třeba vhodné pro školáky, stejně jako povzbuzující maté s yerbou maté proti únavě. To se ale zase nehodí pro děti ve školkách, které chodí po obědě spát, takže pro ně je lepší třeba Rakytníkový ovocínek, který obsahuje zklidňující meduňku. V Ibiškovém bezkašlíku jsou zase byliny na lepší odkašlávání, v šípkovém čaji hodně vitamínu C a rybízový podporuje čištění krve. V každém případě doporučuji tyto čajové směsi střídat, aby se konzumentům nepřepily.

A jak je to s vašimi bylinnými čaji?

Ty nejsou určeny k běžnému pití, jak už jsem zmínila. Základní receptury bylinných léčivých čajů jsem většinou převzala od známých bylinkářů. Složení některých jsem sice sestavila sama, ale držela jsem se přitom literatury, kterou jsem musela nastudovat, když jsem na míchání bylinných čajů absolvovala odborný kurz.

Je složité se naučit, co která bylinka dokáže, aby výsledný produkt člověku pomohl, ale neublížil?

U nás se podle legislativy byliny rozdělují do tří skupin. Některé se mohou užívat bez omezení, jako například šípek nebo lípa. Jiné byliny jsou do třiceti procent, třeba kopřiva, a ta třetí skupina, do pěti procent, jsou už byliny s razantnějším účinkem. Jako je například řepík nebo šalvěj. S takovými se musí při přípravě čajů zacházet opatrně. Platí také, že čím je uživatel mladší, tím by měl být výluh z bylin slabší, protože každá bylina je v podstatě droga. Osobně spíše dávám přednost směsím, kde je více bylin a síla jejich působení se rozloží, před výluhy z jedné rostliny. Vždycky ale platí všeho s mírou.

Odkud berete bylinky do svých směsí? V takovém množství asi na samosběru být závislá nemůžete, že?

To by samozřejmě nešlo. Kvalitní bylinky dlouhodobě nakupuji od distributora z Pelhřimovska, který má k tomuto účelu všechny požadované atesty, bez nichž by se byliny nemohly používat. Jejich část pochází z oblasti Vysočiny, například ty, které jsou vykoupeny ve školách, kde děti léčivé byliny stále sbírají. Z Vysočiny mám také rakytník, který kupujeme od bylinkáře a astrologa Emila Havelky z Bohdalova, kde jej pěstují.

Bylinné léčivé čaje nabízíte výhradně sypané nepočítáte s jejich sáčkováním jako u bylinno-ovocných směsí?

Už jsem o tom uvažovala, ale to bych si musela pořídit ještě jeden stroj. A protože ve stávající výrobně je málo místa, a navíc ještě začínáme s výrobou sirupů, v nejbližší době s tím nepočítám.

Sirupy jsou vaší letošní novinkou?

Začala jsem je vyvíjet letos na jaře. Vycházejí z tradičních sirupů vařených doma, tedy obsahujících byliny, vodu a cukr. Zatím zkoušíme trnkový sirup s mateřídouškou proti kašli, kopřivový sirup pro čistění krve a bezový sirup proti nachlazení. Ten trnkový s mateřídouškou už dostal i ocenění hejtmana Kraje Vysočina, čestné uznání.

Jak se tyto bylinné sirupy užívají?

Buď se ke zvýšení účinku sirupu může vypít kalíšek jenom tak, ale upozorňuji, že sirup je dost sladký, anebo se sirupy ředí vodou v poměru 1:15.

Plánujete je rovněž dodávat do škol a školek?

Ano, první zájemce už máme. Začínáme sirupy vyrábět kromě půllitrového a litrového balení i v pětilitrových plastových nádobách právě pro dodávku do jídelen a školek.

Zmiňujete nedostatek místa kde tedy sirupy vaříte?

Zatím jen v malém množství v dočasné sirupárně. V domě kdysi bylo řeznictví a po mém dědovi se z té doby zachoval dvěstělitrový měděný kotel, v němž kdysi ohřívali vodu. V něm se teď budou vařit sirupy. Co se týká stáčírny, bude to zatím taková ruční výroba, ale už máme udělaný mechanismus na stáčení z nerezu. Naše sirupy se zatím ještě v maloobchodě běžně koupit nedají, ale už se nám na ně podařilo získat všechny potřebné atesty. A až se lidem přepijí první příchutě, můžeme přidat další. Doufám, že to všechno zvládneme a že se nám také co nejdříve podaří rozšířit výrobní prostory.

Kde to bude?

Nedávno jsem koupila starou chalupu nedaleko v Sukách. No a k té chaloupce patří veliká stodola s plochou tři sta metrů čtverečních, kde JZD dříve skladovalo slámu. A právě tu stodolu bych chtěla přebudovat na provozovnu, kam se sirupárna a sklad z Ostrova přesune. Rozhodla jsem se k tomu letos na jaře, když jsem začala uvažovat o sirupech a také o tom, jak to ve stávající výrobně bude všechno těsné.

Co všechno v nové výrobně plánujete?

V nové provozovně bych pak ráda zaměstnala lidi na plný úvazek, protože dosud mi pomáhají jen rodinní příslušníci a asi pět známých na smlouvu o provedení práce. Jejich pracovní doba se odvíjí jednoznačně od toho, jak velkou je třeba zpracovat objednávku. Sirupárnu si vezme na starosti manžel, protože tam to bude fyzicky náročná práce s manipulací sirupu a podobně.

A co vy? Budete stále míchat směsi a balit hotové čaje do krabic?

Já už bych se pak ráda věnovala hlavně obchodu a všemu, co je spojeno s chodem firmy. Myslím, že za tu dobu, co se tomu věnuji, už mám kolem sebe sehrané lidi, kteří to míchání zvládnou i beze mě. Tedy alespoň v to doufám. (smích)

Dají se vaše čaje sehnat i jinde v republice než v různých prodejnách na Vysočině?

Teď už ano. Právě k tomuto účelu jsem letos začala shánět šikovné lidi do svého distribučního týmu, který už funguje. Zatím mám dva obchodní zástupce pro Brno a jižní Moravu, dva pro Prahu, jeden je na Karlovarsku, jeden nabízí naše čaje v oblasti Českých Budějovic a Tábora. Všechny kraje ještě zastoupeny nemám, třeba právě pro Vysočinu dosud někoho hledám. Všechny novinky proto zatím prezentuji já. Výhodou Vysočiny ale je, že krajský úřad pořádá prezentace pro vedoucí školních jídelen, kam zve dodavatele nápojů, což je skvělé, protože při jedné akci mohu oslovit vedoucí třeba sedmdesáti jídelen naráz.

V krajském kole soutěže o nejlepší firmu a živnostníka letošního roku jste se stala živnostníkem roku. Co to pro vás znamená?

Samozřejmě mě to velice těší, je to ocenění naší dosavadní práce. Ta soutěž ale pokračuje. Zatím bylo v regionálních kolech oceněno celkem čtrnáct živnostníků a firem. Od 26. října začíná hlasování veřejnosti prostřednictvím SMS zpráv, z něhož vzejde sedm finalistů. Ti se potom utkají v republikovém kole a bude z nich vybrán jeden vítěz. Pokud tedy někoho moje práce a produkty oslovily, může mi poslat hlas pomocí internetových stránek www.firmaroku.cz, a to do 11. listopadu 2015.

Jak si představujete svoji profesní budoucnost třeba za pět let?

Do té doby bych chtěla mít vybudovanou novou provozovnu, fungující obchodní tým a ráda bych firmě udělala takové jméno, jaké si zaslouží.