Podle odhadu Ústředního bramborářského svazu klesne příští rok rozloha osázených polí v zemi o šest procent proti letošku, kdy výměra mírně převýšila sedmadvacet tisíc hektarů.

„Malí pěstitelé končí, aby nemuseli investovat do strojů. Jinde se na úkor brambor rozšiřuje kukuřice, potřebná pro výrobu energií v bioplynových stanicích. Těchto zařízení rychle přibývá,“ řekl tajemník bramborářského svazu Josef Králíček.

Pěstitelé teď prodávají kilogram brambor za pět až šest korun. Za loňskou sklizeň, která pro ně skončila ztrátou, nedostávali ani polovinu. „Ani solidní farmářská cena, u níž nepředpokládáme, že by se v příštích týdnech a měsících výrazně měnila, neudrží plochy na úrovni minulého roku,“ uvedl Králíček.

Pěstování brambor se v republice snižuje dlouhodobě. Podle Českého statistického úřadu se v roce 1990 sklízely brambory z téměř sto deseti tisíc hektarů polí, o deset let později to už bylo jen necelých sedmdesát tisíc hektarů.

Letošní úroda brambor byla slabší než loni. Český statistický úřad odhadl pokles na 8,4 procenta. Podle údajů zpracovaných k 15. říjnu bylo sklizeno 690 tisíc tun. Brambory se podle Králíčka i dovážejí, hlavně z Německa a Francie. Cena brambor se v obchodech na Vysočině pohybuje mezi deseti až patnácti korunami.