Senzační bronz, strhujícím výkonem zazářila štafeta

Optimističtí fanoušci mohli v medaili z klasického lyžování doufat i ve středu večer středoevropského času. A po více než dvou hodinách boje se mohli rozkřičet radostí! Finišman Koukal dovezl českou štafetu k bronzové medaili.

Štafeta mužů nastoupila do závodu na 4x10 kilometrů ve složení Martin Jakš, Lukáš Bauer Jiří Magál a Martin Koukal. Krom optimisticky naladěného kouče Petráska se však o medailových ambicích příliš nehovořilo.

„Je to pohádka, ale štafeta dopadne vždycky jinak, než plánujete,“ radoval se v cíli Bauer, který na druhém úseku zazářil a smazal téměř půlminutové manko na čelo závodu. „Je to o celém týmu, teď jsme největší překvapení.“

Naposledy vybojovala česká mužská štafeta medaili na hrách v Calgary v roce 1988. Letošní ambice tak vysoké nebyly. Kromě Bauera se totiž ostatní reprezentanti potýkali celou sezonu s poklesy formy.

Jenže česká čtveřice se veškerým prognózám v nepříznivých podmínkách vzepřela.

Jakš se měl podle trenéra Petráska na prvním klasickém úseku pokusit udržet tempo s nejlepšími, podle možností měl poté co nejlépe zajet Bauer. Podle vývoje situace se pak na bruslařské části snažit zabojovat Magál a finišman Koukal.

Ve Whistleru panovala teplota okolo nuly, na trať v úvodu závodu poměrně hustě sněžilo. Úvodní plán Čechům dlouho vycházel. Nikdo z norských, německých, švédských nebo ruských favoritů se neměl k nijak vysokému tempu a Jakš se přes dvě třetiny desetikilometrového úseku držel za nejlepšími.

Bauer parádně umazal ztrátu

V posledním kole však začal stupňovat tempo Francouz Gaillard a český reprezentant začal ztrácet. Gaillard ujel všem, ovšem v posledním sjezdu upadl a dotáhl se na něj kvartet dalších štafet. Bauer vyrazil do svého úseku jako devátý se ztrátou 26 vteřin na čelo.

Vpředu ujížděla pěti Francie, Finsko, Švédsko, Norsko a Německo, ovšem druhá skupina s českou štafetou po prvním průjezdu stadionem stáhla ten náskok na 11 vteřin. Unylé tempo se v tu chvíli přestalo líbit Švédu Olssonovi.

Ten okamžitě zrychlil a „urval“ Fina Heikkinena. Toho vzápětí předjel i Bauer, který se rozhodl osamoceně nahánět vedoucí čtveřici. Každým tempem se jim přibližoval a po šesti kilometrech je dostihl.

Jako první odpadl z vedoucí pětky Nor Hjelmeset, vzápětí i NěmecTeichmann. Těsně před koncem úseku pak za hustého sněžení pláchl Bauerovi s Vittozem Švéd Olsson a dovezl Södergrenovi šestivteřinový náskok. Německo a Kazachstán ztrácely téměř půl minuty.

Magál s Francouzem Manificatem bleskurychle dojeli Södergrena a společně začali pomaličku navyšovat tempo na pronásledovatele. Z původních 26 vteřin se po polovině úseku navýšil o dalších deset.

„Jsem rád, že jsem tady aspoň jeden závod dokázal odjet dobře a udržel jsem se v kontaktu, i když to bylo extrémně náročné,“ usmíval se Magál.

Dvaatřicetiletý rodák z Chrudimi jel dál fantasticky a na stadion dovezl štafetu Koukalovi na třetím místě tři vteřiny za Francouzem, Švéd měl náskok pět vteřin. Štafety Německa, Norska a Kazachstánu nabraly ztrátu 36 sekund.

Koukal se rval s Northugem

Trojice Hellner, Jonier, Koukal rychle spojila síly, přesto se náskok na letícího Nora Northuga začal pomalu snižovat. Šest a půl vteřiny před cílem byl náskok opět 26 vteřin. Král sprintu ďábelským tempem odjel Němci Angererovi i Finovi Nousiainenovi.

S Hellnerem spolupracoval na tvorbě tempa s Hellnerem, jediný, kdo nestřídal, byl Francouz Jonier. Na posledním průjezdu stadionem, 3,3 kilometru před cílem ztrácel Northug 15 vteřin.

V polovině posledního okruhu jednatřicetiletému Koukalovi Hellner nastoupil a během chvíle si vytvořil padesátimetrový náskok. Necelé dva kilometry před cílem chybělo Northugovi k francouzsko-české jedenáct vteřin.

Švédové mohli v klidu slavit olympijské zlato, za Hellnerem se strhla bitva o další dvě medaile. Spurtérský mág Northug finišoval z první pozice a již před sebe nikoho nepustil. Ovšem těsně za ním nastoupil Koukal.

Český reprezentant se posunul před Francouze a mocnými tempy udržel bronzovou pozici až do cíle. Čtvrtý přijel se čtyřvteřinovou ztrátou výtečně dotahující Fin Nousiainen. Česko tak přidalo na zimní olympiádě čtvrtý cenný kov, potřetí má lesk bronzu.

„Je to fantastický úspěch. O medailích předem nerad mluvím, ale teď je to super. Všichni kluci zajeli skvěle, dojde mi až později, co dokázali,“ řekl jeden z trenérů Václav Korunka.