Kanaďanka vás ale nepřekonala. Jste mistryně světa ve čtyřboji, už si to můžete říct…
Jo a je to přímo neuvěřitelné, úžasné. Už když jsem viděla, že tam Grovesové skáče šest vteřin ztráty, poplakala jsem si a úžasně jsme si to s Petrem (koučem Novákem) užili.

Kdy jste definitivně ve vítězství uvěřila?
Na tabuli naskakovalo, kolik na mě Grovesová ztrácí. Když tam bylo šest a půl vteřiny, začala jsem brečet štěstím. Měla jsem na ní najet 5,91 a to už jsem si říkala, že to dobře dopadne.

Sama jste po pětce padla na zem. Sáhla jste si na dno, že?
To jo. Byla jsem ráda, že žiju.

Večer zlato oslavíte?
Nevím, jsem ráda, že jsem ráda. Ale doufám, že se konečně vyspím. Jinak to asi zítra nerozchodím, jak jsem vyřízená.

Ještě předtím si ale užijete českou národní hymnu, ne?
Ta bude hodně emotivní. Všichni, co mi doma fandili, si to doufám užijou se mnou. Jen nevím, jestli budu schopná zpívat.

Už jste nějaké gratulace dostala? Třeba přijde i od prezidenta…
Ještě jsem je na mobilu ani nečetla. Prezident? No to teda nevím.

A soupeřky vám gratulovaly?
Úplně všechny, bylo to neuvěřitelné. A vypadalo to tak upřímně.

Jen Němka Pechsteinová se vytratila ze závodu, viďte?
Ani jsem jí neviděla dneska v hale. Co jí vlastně je? Chřipka? Aha, to je špatné…

Teď už vám zbývá vyhrát jen olympiádu, uvědomujete si to?
Uvidíme, ta je ještě daleko. Ale chtěla bych moc, kdo by taky nechtěl?

Motivujete se ještě i pro letošní mistrovství světa na jednotlivých tratích ve Vancouveru?
Určitě, tam obhajuju zlato z pětky, a na té rozhodně prohrát nechci. I když stát se může všechno.

---------------

Zlatá radost Martiny Sáblíkové

-------------

Více v sekci Související články