Ve škole se třídami s rozšířenou výukou tělesné výchovy se zaměřením na házenou se tento sport provozuje intenzivně. „Hrajeme závodně házenou všechny, zhruba tak od devíti let, některá déle, některá zase kratší dobu. V tělocviku sice ne, ale máme školní tréninky, tak čtyřikrát týdně hodinu nebo hodinu a půl,“ popsala jedna ze členek školního házenkářského družstva Karolína Bumbálová. Hodně se běhá a samozřejmě také trénuje střelba. V nejbližší době budou zlínská děvčata hrát žákovskou ligu o titul mistryní České republiky ve starších žačkách.

Zdroj: archiv

Kapitánkou týmu, která současně hájí branku, je Andrea Vařechová. „Z mého pohledu brankářky je nejtěžší ve správnou chvíli poznat, kam míč poletí, a to je někdy hodně těžké. A já jsem pořád v brance - už od malička jsem byla nejvyšší, tak asi proto,“ dodala s úsměvem kapitánka družstva.

Sportovní liga v házené základních škol.
Házenkářské tituly zamířily do Zlína a Velké Bystřice

O tom, že házená je dost drsný sport, a to zejména pro něžné pohlaví, svědčí častá zranění. A nejsou to jenom naražené prsty, i přes chrániče pohmožděná kolena nebo vymknuté kotníky. „Při krajském kole mě sestřelila hráčka na šesti metrech, já jsem bouchla hlavou do palubovky a zbytek si už nepamatuji. Měla jsem těžký otřes mozku a dávala jsem se dohromady dva týdny. Pak jsem zase šla hrát. Rodiče byli nejdříve naštvaní a doktoři mi zakázali sem jet, ale nakonec jsem je přemluvila,“ popsala další ze zlínských házenkářek Karolína Daňková.

Sportovní liga ZŠ.Zdroj: archivZ toho vyplývá, že děvčata hrou žijí. A aby tomu tak bylo i nadále, je záležitostí trenéra. „Jednoznačně nejtěžší je udržení kázně, a aby měl trénink smysl, musí děvčata bavit a motivovat k dalšímu výkonu. Musí být různorodý, aby se na něj těšily a nesklouzl do rutiny,“ prozradil trenér zlínských házenkářek Marek Kolář.

A jestli svým svěřenkyním za obhajobu poháru něco slíbil? „Zatím nic nechtěly, ale teď, jakmile to bylo vysloveno, už asi něco chtít budou,“ dodal s úsměvem Marek Kolář.