Právě dnes totiž startuje mistrovství Evropy juniorek ve slovinském Celje, kde se reprezentantka Šoukalová pokusí se svými spoluhráčkami navázat na stříbro z ME do šestnácti let a loňské čtvrté místo z mistrovství světa.

Lenko, jak zpětně na bláznivý klubový kolotoč vzpomínáte?
Byl to docela náročný rok. V ženách jsme měly velmi mladý tým, který hodně cestoval po Evropě a i když třeba nepřišlo moc dobrých výsledků, já jsem byla ráda, že jsem si mohla Euroligu zahrát a poznat hráčky, které jsou na úplně jiné úrovni. Byla to pro mě dobrá zkušenost a motivace, abych na sobě dál pracovala. V dorostenkách nám to bohužel nevyšlo podle našich představ, i když jsme měly hodně silný tým. Na bronzu měl možná nějaký vliv fakt, že jsme byly víc na cestách, než abychom trénovali. O tom už ale můžeme dnes jenom diskutovat.

Před třemi lety jste přitom ještě hrála ve Žďáře, kde jste se stala žákovskou mistryní ČR. Přiznejte se, neštípla jste se do tváře, když jste poprvé uslyšela, že jste v euroligové nominaci?
Občas si taky připadám, že jsem v nějakém snu. Za poslední roky jsem toho zažila víc než za celý svůj život. Na většinu hráček jsem se koukala v televizi a teď najednou hraji proti nim, což je neskutečné.

Jak se vám Euroliga zamlouvá?
Basket je na úplně jiné úrovni. Soupeřky jsou rychlejší, tvrdší, technicky na skvělé úrovni a všechny týmy mají systémy propracovanější. Když jdu na hřiště, jsem vždycky dost nervózní, abych něco nepokazila, ale po chvilce to většinou přejde. Vzpomínám si, že jsem jednou byla v nějakém souboji pod košem a asi jsem trošku žďuchla do protihráčky, ta se na mě podívala dost zle, něco ve smyslu co si to ta mladá dovoluje a v následném útoku mi chtěla dát loktem. K její smůle to viděl rozhodčí a pískl jí technickou chybu.

Minuty na hřišti jste sbírala pomalu. Jaká byla vaše role v týmu?
Když jsem se dostala na palubovku, mými asi největšími úkoly bylo hlavně bojovat a bránit. Mimo hřiště jsem jako nejmladší hráčka nic extra nedělala. Akorát jsem svolávala trenéry na porady. (smích)

Co nejdůležitějšího jste si z letošní sezony odnesla?
Hlavní poznatek je asi to, že abych mohla něco dokázat v zápase, musím nejdříve pořádně makat na tréninku.

Kromě basketbalu máte pochopitelně i středoškolské povinnosti. Stihla jste si před přípravou na ME vůbec odpočinout?
Nějaké volno po sezoně bylo, takže se trochu času na odpočinek našlo.

Právě vám skončila téměř dvouměsíční příprava na mistrovství Evropy. Až na dva zápasy s Belgií jste pouze vyhrávaly. Jste v dobrém rozpoložení?
Já doufám, že jsme připravené. I když jsme nenastupovaly proti nejsilnějším týmům, většinou jsme odehrály dobré zápasy. Snad zahájíme šampionát v té nejlepší možné formě.

Nový reprezentační trenér Petr Treml mluvil v úvodu přípravy o částečném uspokojení hráček, čekal od takto úspěšného družstva víc. V průběhu jste však prý pochopily, že bez tréninku to nepůjde. Co na jeho slova říkáte a co se za nimi skrývá?
S trenérem souhlasím. Ze začátku jsme si možná myslely, že hráčky v jiných zemích budou pořád na stejné úrovni, ale ony se posunuly dál. Po zápasech s Belgií jsme si uvědomily, že když chceme něco dokázat, musíme víc máknout.

Jaké jsou ambice téměř totožného týmu, který byl na ME do 16 let druhý, a na MS sedmnáctiletých čtvrtý?
Míříme asi jako každé družstvo nejvýš. Nejprve ale musíme postoupit ze základní skupiny do té osmifinálové. Chceme si vybudovat dobrou pozici pro čtvrtfinálové boje.

V základní skupině dnes narazíte na Chorvatsko, zítra vás prověří Estonsko a v sobotu Nizozemsko. Přijímáte roli favoritek?
Tahle role nám v minulosti nikdy moc nesvědčila. Holky z Chorvatska a Holandska budou velmi silné, ale snad se s nimi nějak popereme.

Jedno stříbro už máte. Na jaké umístění pomýšlí členka základní sestavy Lenka Šoukalová?
Na příčky nejvyšší, to je jasné. (smích)

Příští sezonu strávíte opět v Žabinách?
Ano. Dokončuji v Brně střední školu.

Váš starší bratr Tomáš letos hrál za extraligové muže Pardubic a v první lize sbíral starty v dresu Jihlavy. Prozradíte, kde bude od září hrát?
Co vím, tak asi zůstane v Pardubicích, kde by měl snad nově hrát i první ligu.

Na závěr trochu odbočím. Žďár i bez řady svých úspěšných odchovankyň po sedmnácti letech postoupil do extraligy juniorek, takže si oživíte dva roky staré kadetské extraligové zápasy proti svým kamarádkám. BK vás přivítá už 10. října. Těšíte se na dvojku, halu, kde jste basketbalově vyrůstala?
Nevím, jak často mě budou trenéři z žen pouštět na dorostenecké zápasy, ale doufám, že zrovna tohle utkání stihnu, protože to je vždycky něco speciálního.

Sledovala jste během roku, jak si Žďár stojí? Jste s někým v kontaktu?
Moc ne, ale výsledky jsem si občas hledala a jsem ráda, že se jim daří.

Program českého týmů na ME ve Slovinsku: Chorvatsko (dnes), Estonsko (pátek), Nizozemsko (sobota). V další fázi (osmifinále) turnaje, ve které už půjde o play-off, se Češky v případě postupu utkají se třemi týmy ze silné čtveřice Maďarsko, Srbsko, Slovinsko a Belgie.

Kdo je Lenka Šoukalová:Narodila se 15. března 1997 v Novém Městě na Moravě. Se svým bratrem Tomášem, který hraje nejvyšší soutěž za Pardubice, nejdříve zkoušela od šesti let fotbal ve žďárském FC Žďas, ale poté oba zahájili úspěšné kariéry ve žďárském Basketbalovém klubu a fotbalu ve 12 letech zanechala. Ze Žďáru odešla se zlatem z MČR do 15 let do SŠMH Brno, s níž má řadu dorosteneckých titulů. V šestnácti letech debutovala za SŠMH Brno v ženské extralize. V létě 2014 „povýšila" do brněnských Žabovřesek, s nimiž jako sedmnáctiletá začala sbírat první starty v Eurolize. S mládežnickými reprezentacemi vybojovala stříbro na ME do 16 let a čtvrté místo z MS do 17 let.