První, neúspěšný, pokus o osmitisícovku provedl Radek Jaroš v roce 1994. O dvacet let později Korunu Himálaje dobyl. „Celou dobu, kdy jsem ji kompletoval, jsem nebral Korunu světa jako výzvu. Lezecky je to pochopitelně o hodně snazší a například nejvyšší hora Austrálie, promiňte mi ten výraz, je prakticky o ničem," přiznává dvaapadesátiletý horolezec a fotograf.

Protože jsou ale Jarošovi adrenalinové zážitky blízké, nakonec se s Korunou světa „smířil" a letos na jaře, s už pokořeným Mount Everestem „v kapse", si začal odškrtávat další výzvy. „Já si navíc Korunu světa ozvláštňuji i netradiční cestou k vrcholům. Proto jsem letos na podzim jel na Elbrus na kole. Přibližně tři a půl tisíce kilometrů," uvedl po návratu z nejvyšší hory Evropy.

„Elbrus nebyl z nejtěžších. Těžká byla na jaře Denali. Tam jsme si dost zabojovali," ohlíží se za dvěma letošními skalpy Jaroš. „Na Aljašce je totiž tak nestálé a kolísavé počasí s náhlými změnami, že jsem to nikde jinde nezažil. Naopak na Elbrusu jsme měli po celou dobu nádherné počasí, modrou oblohu, bezvětří, to byla pohodička."

Po méně náročném výstupu si tak nejlepší český alpinista dal ještě horolozecký přídavek. „Po zdolání hlavního vrcholu Elbrusu, na který jsme vystoupili s partou dvanácti lidí, jsem si při sestupu řekl, že když už jsem tady, tak si to užiju ještě víc," popsal den výstupu Jaroš.

„Proto jsem hned vyrazil i na druhý východní vrchol, který je asi o pětadvacet metrů nižší, a užil jsem si samoty na vrcholu. Tam už to tak ideální nebylo. Dost tam foukalo, takže jsem si i trochu připomenul pobyt v Himálajích, kde jsem kolikrát byl také sám."

Nejen díky zážitkům z Denali a Elbrusu se horolezec z Vysočiny zcela ponořil do boje o Korunu světa. „Je pravdou, že mi to dává možnost podívat se doslova po celém světě. Výhodou horolezectví je, že se nepohybujeme po halách, kurtech nebo stadionech, ale po těch nejzazších a nejkrásnějších místech naší planety," vyznává se Jaroš.

Do Koruny světa zbývají Jarošovi čtyři vrcholy. Kam se chystá nejdříve? „Na podzim příštího roku plánuji vyrazit na nejvyšší horu Austrálie a Oceánie Puncak Jaya na ostrově Nová Guinea. Součástí jejího zdolání by byla moje účast na etapovém závodě horských kol Crocodile Trophy v Austrálii," přidá i tentokrát další aktivitu na cestě.

Pokud získá Radek Jaroš dost silných sponzorů, chtěl by ještě v prosinci 2017, nejpozději ale v lednu či únoru 2018, vyrazit do Antarktidy na Mount Vinson. I tento výstup si plánuje osladit netradičním způsobem. „Při výstupu na Denali jsem se seznámil se dvěma horolezci, kteří rovněž plánují jet do Antarktidy. S tím, že se zároveň pokusí dobýt jižní pól. To zní lákavě a zajímavě, když už tam budu…," přemítá Jaroš.

A netají ani to, že by k dopravě z hory blíž k jižnímu cípu zeměkoule využil leteckou cestu. „Přece jenom jsem horolezec, ne polárník. Pár dnů pochodu určitě zvládnu, ale na nějaké dvouměsíční putování se saněmi od pobřeží k pólu a zpět to nevidím," uzavírá se smíchem své plánování dobrodruh z Nového Města na Moravě.