„Celý květen máme volno,“ pochvalovala si pětadvacetiletá odchovankyně žďárského basketbalu.

Evo, gratuluji k vašemu osmému titulu. Není už to trošku stereotyp?

To se takhle nedá říct. Samozřejmě to nejde srovnávat s prvním titulem. Ale pokud chceme hrát basketbal na vrcholové úrovni a nastupovat v Evropské lize, musíme neustále vyhrávat ligu. Třetí finálový zápas byl trošku vyrovnanější než ty dva předchozí.

Myslíte si, že byl nejtěžší v celé sérii?

Ta dvě utkání, tady a na Folimance, jsme zvládly určitě lépe. Tentokrát to asi nebylo tak pohledné pro diváky. Bylo poznat, že musíme udělat poslední krůček. Ale i když jsme nehrály tak dobře, utkání jsme měly pod kontrolou. Letos jste vypadly dříve v Eurolize.

Byla sezona klidnější oproti těm dřívějším?

Celý letošek byl velice zvláštní. Chvilku jsme hrály perfektně, pak nám to zase vůbec nešlo. Musely jsme se potýkat s řadou problémů. Měly jsme hodně zraněných hráček, také pan trenér byl nemocný. Také kvůli těmto problémům jsme brzo vypadly v pohárech. Ale podle mě taková sezona musela přijít. Vemte si, že jsme čtyřikrát po sobě hrály Final Four.

Už víte, jak dlouho budete mít volno?

Máme dovolenou celý květen. V červnu nemáme přípravu s Gambrinusem, ale schází se národní tým.