S výstavou nazvanou Mahlerovi současníci přichází jihlavský Dům Gustava Mahlera. Ukáže autory, s jejichž díly a uměleckým vlivem se setkali tvůrci z nejrůznějších oborů té doby od Evropy až po Nový svět, a jejichž tvorba mohla mít vliv i na citlivého a vnímavého Gustava Mahlera.

Podle autorů si neklade za cíl představit vyčerpávající přehled uznávaných představitelů malířského umění z doby Mahlerova života. Nabízí pohled na některé zajímavé souvislosti, a to jak s malíři, tak i náměty, které se prolínaly s tvůrčím životem známého dirigenta a skladatele a které se jeho života mohly i přímo dotýkat.

Expozice nabízí spojení děl ze sbírky Městského muzea ve Skutči, s kterým tedy ve spolupráci vznikla, a obrazů ze soukromé rodinné sbírky manželů Marie a Zdeňka Geistových. Základem série děl ze Skutče je sbírka bratrů Zvěřinových z počátku dvacátého století, která městu připadla dědictvím.

Díla se vracejí

Akviziční činnost manželů Geistových se zaměřuje mimo jiné na díla se vztahem k českému prostředí, a to bez ohledu na jazyk, národnost a náboženství autorů. Záměrem majitelů sbírky je rovněž snaha o navracení děl, znázorňujících české reálie, zpět ze zahraničí.

Některá z děl malířů českého a rakouského původu jsou v Česku prezentována poprvé. Návštěvníci mohou vidět například obraz Jacoba Alta Pohled na zámek Dačice z roku 1837. Dílo bylo zakoupeno ze sbírky rodiny von Purgstall ze zahraničí.

K vidění jsou i dva akvarely jeho syna, proslulého malíře Rudolfa von Alta, zachycující výzdobu a vzhled interiérů hradu Rožmberk v polovině devatenáctého století. I tato díla byla zakoupena ze zahraničí. Kresba Friedricha von Amerlinga Sedící zamyšlený kardinál, z majetku židovské rodiny, byla předmětem vynuceného prodeje do sbírek Albertiny ve Vídni v roce 1938, restituentům pak byla navrácena teprve v roce 2002.

Mnozí z autorů pak měli vztah k Jihlavě nebo Vysočině, jako například Roman Havelka. Ten v Jihlavě prožil mládí. Dalším je Johann Hamza, který sice působil ve Vídni, nicméně se narodil v Kostelní Myslové a dětství a mládí prožil v Telči, kde měl až do roku 1902 domovské právo.

Vzájemná inspirace

Za pozornost stojí díla Josefa Mánesa, Antonína Chittusiho, Václava Brožíka, italsko-rakouského Eugena de Blasse, Luďka Marolda, Jana rytíře Skramlíka či Ferdinanda Engelmüllera.

Mahler ovlivňuje dodnes. Jeho hudební tvorba se stala i sto let po jeho smrti jednou z nejčastěji provozovaných, nahrávaných a zároveň vyhledávaných součástí světového koncertního repertoáru.

„Neuvěřitelně se tak naplnila jeho vlastní vize Moje doba teprve přijde, která na počátku dvacátého století zněla jako přehnaně sebevědomý výrok autora, který svými dirigentskými nároky a perfekcionismem narážel na zavedené interpretační zvyklosti a svými kompozicemi přinášel hudbu, která provokovala a dráždila, ale zároveň vyvolávala neuvěřitelné nadšení," řekl k Mahlerově tvorbě teoretik Jiří Štilec.

K výstavě je vydán, a bude tedy možné zakoupit katalog s přehledem jednotlivých děl a jejich autorů. Vernisáž se uskutečnila v úterý v podvečer, výstavu je možné navštívit každý den kromě pondělí až do 15. listopadu.

LUCIE ŽÁČKOVÁ