Podání nominační žádosti schválili radní kraje, podotkl náměstek vysočinského hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD). „Bude se o nich víc vědět, víc mluvit," řekl Novotný k jejich nominaci. Podotkl, že by se tak mohla otevírat cesta i k jejich zapsání do seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Mezi dvanácti položkami Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky podle údajů zveřejněných Ministerstvem kultury doposud z Vysočiny figuruje jen jemnický Běh o Barchan, a to od září 2013. Do seznamu vedeného na úrovni kraje byly skřipácká muzika i Betlémská cesta zapsány v závěru minulého roku.

Staleté tradice

O udržování 200 let dlouhé tradice stavění betlémů v rodinách se v Třešti stará spolek přátel betlémů. „Myslím si, že to bude taky trochu závazek, aby mladí v té cestě pokračovali," řekla Marie Roháčková ze spolku k možnému zápisu na prestižní národní seznam. V Třešti mohou lidé každoročně od 26. prosince do 2. února při Betlémské cestě přijít do domácností, které betlémy vystavují. Letos jich je dvanáct a do města každoročně přijíždějí tisíce návštěvníků.

Skřipáckou muziku udržuje v povědomí jihlavský folklorní soubor Pramínek. První písemné zmínky o jihlavských skřipkách, tedy podomácku vyrobeném nástroji podobném houslím, pocházejí ze 14. století. Největší rozmach skřipky zaznamenaly v 19. století. Od roku 1850 do roku 1943 hrálo na skřipky ve třiceti kapelách asi 140 muzikantů, více Němců, ale i Češi. Útlum skřipácké muziky přišel po roce 1945, kdy bylo z Jihlavska odsunuto německé obyvatelstvo. V tradici pokračovaly české kapely v Kozlově a Velkém Beranově.