VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoční zvyky dodržovali dříve i vodníci

Žďársko – Velikonoční svátky byly na Žďársku odpradávna plné magie. Prolínaly se v nich křesťanské tradice s pohanskými. A mnohé z nich dodržujeme dodnes.

11.4.2017
SDÍLEJ:

Na mnohých místech Žďárska je možné dodnes potkat před Velikonocemi děti s hrkačkami. Například v Branišově. Červené pondělí se od dob předků příliš nezměnilo. Velcí i malí kluci obchází domácnosti a za vymrskání dostanou vajíčko a sem tam i sladkou odměnFoto: Ilustrační foto: Deník/Helena Zelená Křížová

„Za nejmagičtější den byl považován Velký pátek. Byl dobou, kdy se otevírala země a vydávala své poklady. Před východem slunce se chodívalo k potoku, kde se všichni obřadně umyli pramenitou vodou. Dívky proto, aby byly krásné, ostatní, aby si zachovali stálé zdraví. Hospodář pak vodou pokropil ovocné stromy v zahradě, to aby zajistil dobrou úrodu," prozradila některé z velikonočních zvyků Alice Hradilová z novoměstského Horáckého muzea.

Týden před Červeným pondělím býval nedílně spjat s půstem a modlitbami. Mezi lidmi kolovaly také nejrůznější pověry. „Tradovalo se například, že komu se podaří zamáčknout v té době krtka, nepůjdou na něj po celý rok nemoci," uvedla Alice Hradilová.

Staří lidé chodívávali na koledu. „V každém domě, který navštívili, se pomodlili za jeho obyvatele. A za to pak dostávali koledu," podotkla Alice Hradilová.

Na Zelený čtvrtek se hodně uklízelo a také se jedla zelená jídla. Staří lidé drželi velmi přísný půst. „A pekly se jidášky z nekynutého těsta, které se potíraly medem. Měly nejrůznější tvary a na některých místech bývalo zvykem je večer poschovávat v zahradě, aby je ráno mohly děti hledat," doplnila Alice Hradilová.

Děti vynášely Moranu a přitom zpívaly: „Nesem vám smrtku k Zelenému čtvrtku. Až tu smrtku vynesem, nové jaro přinesem."

Na Zelený čtvrtek ve všech městech a obcích umlkaly zvony. Ty pak nahradili je chlapci s hrkačkami. Na mnohých místech na Žďársku se tento zvyk uchoval dodnes. „Například v Novém Městě na Moravě chodí každý rok děti s hrkačkami po ochoze věže kostela svaté Kunhuty. Hrkání byl křesťanský zvyk, protože zvuk hrkaček nahrazoval hlas zvonů, které „odletěly" do Říma. Na druhé straně to ale byl také pohanský zvyk – hlukem, který hrkačky vydávaly, se zahánělo zlo a zlí duchové," poznamenala Alice Hradilová.

V pátek se ve většině domácností nevařilo, pro katolíky byl Velký pátek dnem smutku, půstu, pokání a modliteb. Jinak ovšem prožívali tento den evangelíci. „Ti ho naopak řádně oslavili a dávali si k obědu řízek. A chodívali v tento den společně do kostela. Podle slov pamětníků například z Rokytna prý pokaždé táhl veliký průvod evangelíků do města," popsala Alice Hradilová.

Magický pátek se dotýkal nejen lidí, ale i nadpřirozených bytostí. „Třeba vodníků, kteří prý opouštěli jezy a v podobě koní pobíhali po lukách. Když se unavili, začali trhat květiny a při tom si zpívali: „Jedna nožka dvě nožky na zelený punčošky, na botičky zelený, jedna nožka dvě nožky." A jak už jsem říkala, otevírala se země a vydávala poklady. Místo, kde se nacházely, prozradilo kapradí," připomenula Alice Hradilová.

Velikonoční vejce se barvila na Bílou sobotu. „Zůstala pak po celou neděli na stole a každý příchozí si musel jedno vzít, aby do domu rád docházel. Před obědem se jedla obarvená svěcená vejce. Každý dostal jedno, a po čtvrtkách si je vyměňoval s tím, koho měl nejradši. Kdyby pak během roku zabloudil a vzpomněl si, s kým vejce jedl, hned by našel cestu zpátky. Skořápky z vajec se strkaly do myších děr a do sklepa, to mělo stavení ochránit proti myším a žábám," popsala Alice Hradilová.

Na Boží hod velikonoční odpoledne koulel hospodář svěceným vejcem kolem žitného pole. Pak ho společně s hospodyní snědl a zahrabal skořápky do rohu. I tyto praktiky měly zajistit dobrou úrodu.

Zvyky z Červeného pondělí se dochovaly dodnes. Chlapci chodívali, stejně, jako je tomu i nyní, od domu k domu, aby všechny ženy a dívky důkladně vymrskali. Za to dostali obarvená vajíčka. „Nesměla mezi nimi chybět červená. Říkávalo se, že jsou obarvena Kristovou krví. Ale byl to i jakýsi symbol ochrany, červená barva odpradávna přinášela štěstí. Opět se tady prolínaly zvyky pohanské s křesťanskými," objasnila Alice Hradilová.

Autor: Helena Zelená Křížová

11.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V odvodňovací struze ležel mrtvý muž

Ve Spělkově si připomenou Černého partyzána Josefa Serinka (1900 – 1974).
2

Nad Spělkovem v neděli zasadí dub na památku Černého partyzána

DOTYK.CZ

Před 41 lety se Zlaté piesky zalily krví. Došlo k nejhorší letecké havárii u nás

/VIDEO/ Pavol Hammel měl krušnou noc, slavilo se, pilo. Teď je kolem osmé ráno a on vláčně klimbá v odbavovací hale pražské Ruzyně. Pár kolemjdoucích ho poznává, je to frontman bigbítové kapely Prúdy, v roce 1976 dost populární. V 8:27 se zvedá dopravní letoun Iljušin Il 18-B z ruzyňské rampy, bez rockera na palubě. Alkoholové koma mu právě zachránilo život.

Pozor na pavučince plyšového. Ve starých atlasech je vedený jako jedlý

Novoměstsko – Že je počasí ideální k růstu hub, potvrzují mykologové na Žďársku. Lidé by si ale měli dát pozor na méně známé houby, například pavučinec plyšový. Dobrou zprávu má pro natěšené houbaře mykolog Oldřich Pojezný z Nového Města na Moravě.

Rostou! Z lesa si můžete odnést plný koš

Žďársko - S deštivým závěrem července začaly růst v lesích na Žďársku houby. Podle vyjádření vášnivého houbaře a člena České mykologické společnosti Jana Malivánka z Vojnova Městce na Žďársku je možné v lesích nalézt téměř vše.

Festival Pod Zelenou horou sází na osvědčené umělce

Žďár nad Sázavou – První nádvoří zámku Kinských ve Žďáře nad Sázavou opět po roce ožije tradičním festivalem Pod Zelenou horou. Dvoudenní festival se v pátek 28. a v sobotu 29. července koná již podesáté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení