VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V celém kostele není jediný tmavý kout

Žďár nad Sázavou - Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře představuje vyvrcholení tvorby architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, příslušníka třetí generace italské umělecké rodiny usazené od 17. století v Praze.

2.4.2008
SDÍLEJ:

Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře patří do seznamu UNESCO již od roku 1994. Kraj Vysočina Žďárským od roku 2003 přispívá na údržbu jeho okolí.Foto: DENÍK/Jiří Marek

Kostel k uctění památky nového českého světce, Jana z Nepomuku, nechal vybudovat Václav Vejmluva, který byl v letech 1705 – 1738 opatem zdejšího cisterciáckého kláštera. Jako stavební místo byl vybrán strmý vrch nedaleko žďárského kláštera, kterému se později začalo říkat Zelená hora.

Stavba byla zahájena v roce 1719, kdy byl v hrobě blahoslaveného Jana Nepomuckého v katedrále svatého Víta nalezen jeho domněle neporušený jazyk a kdy byla zahájena příprava na jeho kanonizaci.

Kostel byl vysvěcen v roce 1722 a stal se první velkou svatyní, zasvěcenou svatému Janu Nepomuckému. Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy. Byl navržen architektem současně s chrámem, k jeho dokončení však došlo až v roce 1769.

Chrám je postaven na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy – podle legendy, která praví, že v místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. Symbol pěti je realizován v celé stavbě. Do celého areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Symbol pěti je i ve jméně opata Václava Wejmluvy – pět „v“.

Od příchodu prvních cisterciáků uplynulo v té době pět století, pět písmen má i latinské „tacui“ – mlčel jsem. To navazuje na legendu, podle které světec neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV., a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy.

Dnes však víme, že smrt Janova měla především politické pozadí kvůli jeho sporům se samotným králem. Ve vrcholku kopule je umístěn velký jazyk, symbol svatého Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů, z něhož vycházejí paprsky. Jedná se o symbol vítězné zbraně – meče mučedníka a protějšek hvězdy, zdůrazněné půdorysem svatyně.

Celou stavbou se prolínají dva slohy – gotika a baroko. Pro Santiniho jsou to pak působivé kontrasty. Použil gotická okna symbolizující opět meč nebo ruce sepnuté k modlitbě, půdorysné formy hrotů hvězd, gotizující štukové žebroví, ve kterých je možno spatřovat symbolickou narážku na spojení se středověkým mateřským klášterem na Zelené hoře v Nepomuku.

Množství oken poskytuje dostatek světla, které barokně rozšiřuje celý prostor a dává možnost vyniknout sochařské výzdobě, pojaté jednoznačně v barokním charakteru. Díky umístění oken není v celém kostele tmavý kout.

Okna mají tři různé tvary. Okna ve tvaru jazyka jsou zakomponována u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly. Připomínají meč v pochvě a jazykem-mečem dosáhl světec svého duchovního vítězství. Okna ve tvaru biskupské mitry se jako opatský odznak a součást erbu vztahují ke stavebníkovi. Okna v podobě sférického rovnostranného trojúhelníku symbolizují Nejsvětější Trojici.

Kostel byl vysvěcen v roce 1722 a stal se první velkou svatyní, zasvěcenou svatému Janu Nepomuckému.

Na hlavním oltáři je socha světce stojícího na zeměkouli a opticky stoupajícího vzhůru. Zeměkoule je nesena třemi anděly, kompozičně rozmístěnými do tvaru písmene „v“. Kromě osmicípých hvězd najdeme v kostele i hvězdy šesticípé – svatojánské a deseti– a dvanácticípé – mariánské…

Oltáře po stranách kostela jsou zasvěceny čtyřem evangelistům: Matoušovi s knihou, Markovi se lvem, Lukášovi s býkem a Janovi s orlem. Všechny oltáře jsou vyrobeny z lipového dřeva a mají mramorovou imitaci.

Období největší slávy zažil kostel na Zelené hoře spolu s klášterem v roce 1735, kdy bylo slaveno pětisté výročí založení kláštera. Bohužel však již o dva roky později klášter vyhořel a rok poté zemřel opat Václav Vejmluva. Katastrofu dovršil další zhoubný požár v roce 1784, kterému padl za oběť nejen konventní kostel, ale také kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

V říjnu roku 1784 byl pak císařem Josefem II. zrušen klášter včetně poutního kostela. Vnitřní inventář kostela byl přenesen do okolních farností. Teprve za působení bývalého klášterního mnicha Bonifáce Procházky začala obnova kostela, která s přestávkami trvala až do roku 1830.

Za tehdejšího správce farnosti, vlasteneckého buditele Matěje Josefa Sychry, bylo dosaženo znovuobnovení kostela, které souviselo se založením hřbitova ve vnitřním areálu. Výjimečné hodnoty tohoto poutního kostela vedly k tomu, že v roce 1994 byl zapsán jako první solitérní stavba v českých zemích do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zdroj: www.zamekzdar.cz

2.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve žďárském zámku zavedli speciální prohlídky uzpůsobené pro nevidomé návštěvníky. Prohlídky jsou na objednání a stojí 50 korun na osobu (pro nevidomého i jeho průvodce). Do celého areálu smějí také vodicí (i ostatní) psi.
7

Nevidomí zažijí ve žďárském zámku speciální prohlídky

Ilustrační foto.

Do participativního rozpočtu lidé přihlásili jedenáct návrhů

OBRAZEM: Horácký džbánek zahájil Jaroslav Samson Lenk

Žďár nad Sázavou – Půlkulaté jubileum slaví festival folkové a country hudby Horácký džbánek. Letos se ve Žďáře nad Sázavou koná již po pětatřicáté. Dvoudenní festival začal v pátek krátce po 17 hodině koncertem Jaroslava Samsona Lenka s jeho doprovodem. Lenk se také po oba dva dny ujal role moderátora.

Patronkou Běhu pro hospic je Veronika Čamková

Velké Meziříčí – Několikanásobná juniorská mistryně České republiky v alpském lyžování a zároveň rodačka z Velkého Meziříčí Veronika Čamková se stala patronkou druhého ročníku Běhu pro hospic.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

V Jihlavě hoří hala společnosti na zpracování dřeva

Vysočina – Hned jedenáct jednotek hasičů zasahuje od brzkého rána u požáru ve společnosti zabývající se zpracováním dřeva v ulici Na Hranici v Jihlavě. Vyhlášen tam byl třetí stupeň požárního poplachu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení