VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skleněné plastiky Petra Hory

Vysočina – Krajské Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě se stále snaží popularizovat sklářství a představovat vše hodnotné, co v tomto oboru na Vysočině vzniká či již vzniklo.

25.10.2016
SDÍLEJ:

Skleněné objekty Petra Hory jsou zastoupeny v řadě významných muzeí po celém světě.Foto: Deník/Libor Plíhal

Z toho důvodu probíhá v muzeu výstava sklářského výtvarníka Petra Hory ze Žďáru nad Sázavou, který patří mezi nejvýznamnější české skláře. Jeho skleněné objekty jsou zastoupeny v řadě významných muzeí a soukromých sbírkách po celém světě. Za svoji kariéru obdržel také mnoho ocenění, a to nejen doma, ale i v zahraničí.

Dokonalý design

„Letos si připomínáme kulatá výročí narození a úmrtí Karla Havlíčka Borovského, jehož jméno je s naším městem neodmyslitelně spjato, ale zároveň jsme nezapomněli ani na náš projekt Sklářství na Vysočině," uvedl ředitel muzea Jiří Jedlička. Ten podotkl, že kromě výstavy skla od Petra Hory je v muzeu k vidění i dvě stě dvacetiletá historie Sklárny a brusírny z Úsobí a vynikající osobnost návrháře Josefa Pravce. „Broušené sklo z Úsobí je ukázkou úspěšných dekorů v užitém skle, naopak sklo Petra Hory je ukázkou umělecké skleněné plastiky, kde broušení je předpokladem dokonalosti výsledného tvaru," vysvětlil Jedlička.

Petr Hora se vyučil sklářem foukačem v Chlumu u Třeboně. Následně nastoupil na sklářskou školu v Železném Brodě a řadí se tedy mezi velkou skupinu vysočinských sklářů, kteří prošli severočeskými sklářskými školami. „Hora měl štěstí na vynikající profesory Pavla Ježka a Ivo Buriana a jako talentovaný student měl všechny předpoklady, ke studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Libenského – sklářského výtvarníka světového věhlasu. Řízením osudu se však jeho sklářská kariéra ubírala jiným směrem. Emigrace bratra znamenala konec nadějí na studium na vysoké škole," konstatoval Jedlička.

Na radu profesorů železnobrodské školy nastoupil v roce 1971 do sklárny ve Škrdlovicích, kde již působily výrazné osobnosti Jaroslav Svoboda a František Vízner, kteří škrdlovickou sklárnu směrovali mezi sklárny světové proslulosti. „Díky tvůrčímu ovzduší a šikovnosti tamních sklářů se Škrdlovická sklárna objevovala v přehledech významných světových sklářských provozů, zabývajících se designem užitkového skla, tvarovaného přímo u pece. Možnost vývoje a experimentování přitahovala řadu sklářských výtvarníků. Petr Hora měl ve Škrdlovicích na starosti výrobu a na konci 80. let sklárnu i řídil," pokračoval Jedlička.

Hora ve Škrdlovicích využíval místní podmínky a stále na sobě pracoval. Zůstával ve sklárně i po skončení pracovní doby a učil se brousit sklo vedle Františka Víznera. Právě spolupráce a přátelství s Víznerem byla pro Horu největší školou. Jejich spolupráce vyvrcholila realizací skleněných výtvarných děl pro architekturu – svítícího objektu pro podnik Jihomoravská energetika v Brně, kompletní výměna skleněných výplní novorenesanční paláce Žofín v Praze, rekonstrukci skleněné podlahy v Obecním domě v Praze a realizací skleněné plastiky pro Hotel Diplomat v Praze.

Cesta do USA

„V roce 1990 se musel po letech strávených ve Škrdlovicích postavit na vlastní nohy. Nestěžoval si, nezalekl se výzvy a pracoval. Léta zkušeností, pracovitost a zázemí rodiny byly základními předpoklady k úspěchu. V primitivních podmínkách své první dílny dokázal navrhovat a vybrušovat dokonalé sklo. Hora měl zanedlouho co ukázat a měl i přítele, který pomohl," dodal Jedlička s tím, že Vízner mu otevřel cestu do Spojených států a Hora se v prestižních galeriích brzy prosadil.

Aktuálně vystavuje ve Spojených státech a v zahraničních galeriích více než doma. „Překvapivé je, že autorskou výstavu měl v České republice pouze jednu, a to v 80. letech," zdůraznil Jedlička. Hora vychází ve svých návrzích z jednoduchých geometrických tvarů, bohaté škály barev a jen občas udělá od geometrické abstrakce úkrok k realistickému ztvárnění věcí, které ho inspirují. Za svoji tvorbu obdržel řadu ocenění, mimo jiné i Bavorskou státní cenu. Jeho díla také letos reprezentovala Vysočinu na Expo v Miláně.

Autor: Filip Brož

25.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jakub Kohák.
4

Ve Víru běhají všichni a nebude zde chybět ani Jakub Kohák

Ilustrační foto

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Sáblíková bude pokračovat i po Pchjongčchangu

Žďár nad Sázavou – Odchod do sportovního důchodu? Ale kdeže. Láska ke sportu zvítězila. Martina Sáblíková přehodnotila své plány po olympijských hrách v Pchjongčchangu a hodlá se na dlouhém oválu se svými konkurentkami potkávat i nadále. Její fanoušci tak mohou mít radost.

O Krucemburskou kliku se bojovalo už popáté

Vysočina - V neděli se za přívětivého počasí v Krucemburku na dvou kurtech konal již 5. ročník parádního představení při turnaji čtyřher, který pro amatéry tradičně připravili Pavel a Míra Blažkovi s rodinami. Celkově panovala jako vždy uvolněná přátelská atmosféra, umocněna kvalitními výkony při zápasech a také operativním občerstvováním během náročných bojů.

Opilá řidička odjela od nehody, poté nadýchala téměř pět promile

Žďár nad Sázavou – Silně opilá řidička nezvládla řízení a nabourala do zaparkovaného auta. Od nehody ale odjela.

Čtenáři žďárské knihovny si budou moci číst i na zahrádce restaurace

Žďár nad Sázavou – Už příští léto budou moci návštěvníci žďárské Knihovny Matěje Josefa Sychry číst nejenom přímo v čítárně, ale i na zahrádce restaurace, která se stane součástí vedlejšího Nápojového centra Fiala.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení