VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěvkyně Tatiana Teslia: Ráda bych zachytila rozmanitost lidských pocitů

Jaroměřice nad Rokytnou - Do České republiky se přistěhovala z Ruska v roce 2001 s celou rodinou. Diváci v operních domech v Praze, Brně, Ostravě i Bratislavě měli možnost obdivovat nejen její technicky dokonale zvládnutý soprán, ale i hereckou přirozenost, díky níž jsem si vždy z jejích představení odnášel autentický zážitek.

5.8.2015
SDÍLEJ:

Tatiana TesliaFoto: ArsKoncert

K Aidě, Amélii, Jenůfě, Káti Kabanové nebo Tosce teď Tatiana Teslia připojí i mnohem komornější žánr písně své domoviny. Na koncertě festivalu Petra Dvorského ji dnes ve Valči ji doprovodí jeden z předních klavíristů současné generace a pedagog Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, Michal Bárta. Jeho bohatá koncertní činnost zahrnuje kromě tuzemských vystoupení i koncerty ve Švédsku, Rakousku, Německu, Francii, Rusku a Jižní Koreji. Jako sólista vystupoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava a vedl interpretační semináře ve švédské Uppsale. Společně složili náročný a zřídka uváděný program, o němž jsem si povídal se sólistkou večera.

Pocházíte z Ruska. Jak jste se vůbec dostala do České republiky?

To je dlouhý příběh, ale pokusím se ho zkrátit. Narodila jsem se v Uzbekistánu, táta byl Ukrajinec a maminka Němka. Po propuštění z koncentračního tábora na Sibiři přijela máma do Kazachstánu a tam se s tátou setkali a založili rodinu. Dětství a mládí jsem prožila v Uzbekistánu, kam jsme se přestěhovali, a pak jsem se dostala do Kyjeva na Akademii hudebních umění. Po ukončení studia mě pozvalo volgogradské divadlo, kde jsem zahájila svou pěveckou kariéru. Sedm let jsem strávila v operetě. Tehdy ve Volgogradu vzniklo experimentální operní divadlo Antrepriza, kde jsem zpívala své první operní role a dozvěděla se, že v ostravském divadle je vyhlášen konkurz na roli Turandot. Zúčastnila jsem se ho a uspěla. S celou rodinou jsme se přestěhovali do Ostravy, s manželem a dětmi. Bydlí s námi i maminka, je jí 92 let! Deset roků jsem byla v angažmá ostravského Národního divadla moravskoslezského a zároveň jsem hostovala s různými divadly po České republice i zahraničí. V současnosti vyučuji na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a na Fakultě umění Ostravské univerzity sólový zpěv.

V České republice je celá komunita ruských zpěváků. Je to česká specialita?

Myslím, že ne. Moji bývalí spolužáci zpívají v Německu, Itálii i ve Francii, v podstatě po celém světě. Hodně je jich v Americe.

Jistě, hodně ruských pěvců působí přímo v Metropolitní opeře. Máte mezi nimi nějaký vzor?

Samozřejmě. Číslo jedna je pro mě Anna Netrebko. Zaprvé je to krásná žena, zadruhé je velmi muzikální a zatřetí je přirozená. Navíc skvěle hraje.

Podle jakého klíče jste sestavovala program vašeho koncertu?

Mým cílem bylo, abych představila co nejvíce autorů zakladatelů ruské písňové tvorby. Soustředili se kolem Mocné hrstky a stáli tehdy v centru hudebního dění (pozn. autora: tzv. Mocná hrstka neboli Mogučaja kučka se scházela mezi lety 1856-1862). Patřil k nim Musorgskij nebo Rimskij-Korsakov. Na základě lidových pramenů vytvořili moderní základy, které byly obohaceny dalšími skladateli. Chtěla jsem ukázat rozmanitost melodií a nálad ruských písní, aby měl český posluchač možnost seznámit se s co nejširším spektrem. V programu budou i takové písně, které divák zná nebo je mohl někde slyšet. Principiálně jsem postupovala od raných skladatelů k pozdějším. Proto je první část koncertu seřazena po jedné písni od každého skladatele. Asi budu muset program ještě zkrátit, abych nezneužívala trpělivost diváků. A ve druhé polovině dominuje Čajkovskij a Rachmaninov. Rachmaninov jako autor na rozmezí 19. a 20. století. Jeho poslední opusy jsou už vlastně moderní a chtěla jsem obeznámit diváka i s nimi. Je to zajímavá a neznámá hudba.

Jsou vám některé z těch písní obzvlášť blízké?

Z toho obrovského množství, co každý autor má, jsem vybrala jednu nebo dvě. Právě ty, které jsou mi nejvíc blízké. Bylo to těžké rozhodování. Dá se říci, že v písních se odráží lidský život. Najdete v nich celé spektrum emocí, těch odstínů je strašná spousta. A ráda bych tu rozmanitost lidských pocitů na koncertě zachytila. Když budou návštěvníci koncertu pozorně naslouchat, všechno pochopí, i když budu zpívat rusky. Naše jazyky jsou si podobné. Doufám, že českému posluchači se bude program líbit stejně jako mně.

Na klavír vás doprovodí Michal Bárta, s nímž jste celý program připravovala.

Michal Bárta je v Ostravě velmi známý klavírista. Aktivně koncertuje se zpěváky, například s Evou Dřízgovou nebo Romanem Janálem. Natáčí s řadou dalších pěvců. S doprovázením má velké zkušenosti. Dokonce sám krásně zpívá, ale ještě ho nikdo nedonutil zpívat na koncertě. Má takový barevný baryton až basbaryton.

Třeba ho přemluvíte vy…

To je těžké. Michal má své zásady, přes které nejede vlak. Jako kolega je na jevišti velmi ohleduplný. Vždycky dává přednost zpěvákovi, jelikož sám cítí hudbu a zpěv. Doslova se zpěvákem dýchá. Spolupráce s ním je vždy velmi příjemná. Učí na ostravské konzervatoři, je doktorand Ostravské univerzity a spolupracuje se studenty i pedagogy.

Když jsem v loni natáčel rozhovor s Richardem Novákem, říkal mi, že každý písňový recitál je hodně exkluzivní záležitost. Jaká je v této oblasti praxe v Rusku?

Tady bych nedělala rozdíl mezi českým a ruským publikem. Je to exkluzivní záležitost všude. V Rusku jsem zpívala písně ještě na začátku pěvecké kariéry; právě když jsem se dostala do operetního divadla. Měla jsem s kolegou sólový koncert samý Čajkovskij a Rachmaninov, prostě klasické ruské písně, z nichž mnohé uvedu ve druhé části. Dokonce mám z toho koncertu ještě fotky. Tady v České republice to bude můj první koncert ruských písní.

Z divadelního jeviště vás znám jako výtečnou herečku. Jsou pro vás jevištní zkušenosti oporou při vyjádření emocí v písňovém repertoáru?

To jsou dvě různé věci. V divadle musí zpěvák hrát a tím má větší možnost vyjádřit své emoce. Pomáhají mu dekorace, kostýmy, spolupráce s partnery, velký ansámbl. Tady jsem na celý koncert sama a někdy se musím krotit, protože v akademickém projevu nemají místo velká gesta nebo popocházení po jevišti. Prožitek by měl být víc vnitřní a náznak gesta jen minimální. Mám s tím co dělat, herectví mi tady právě schází. Na koncertě je spektrum výrazových prostředků užší a musím vždycky dbát na velké kontrasty. Ty bych v programu chtěla nejvíce dodržet. Každá píseň je kontrastní sama o sobě výrazem i hudebním jazykem. Jedna je pomalejší a zpěvnější, druhá je rychlejší, má ostřejší charakter.

Vaše vystoupení se odehraje v rámci festivalu Petra Dvorského. Potkali jste se někdy spolu na jevišti?

Bohužel ne. Dvakrát jsme měli naplánované společné představení Maškarního plesu ve Státní opeře, ale pokaždé bohužel onemocněl. S Miroslavem Dvorským jsem si však užila spolupráci při natáčení společného CD v roce 2003 v olomoucké filharmonii a pak na jeho křtu na vašem festivalu v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Jaroslav Kocurek

Autor: Redakce

5.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Velkého Meziříčí (v červeném) vstoupili do nového ročníku MSFL pravou nohou. Po třech kolech jsou s plným počtem bodů na čele tabulky.

Trenér Smejkal: Tak snový začátek soutěže by mě ani ve snu nenapadl

Ford Fiesta.
AUTOMIX.CZ
14

Dá se koupit spolehlivé auto za 50 tisíc? Tyto vozy mohou být výhrou

Plaveckou premiéru ovládli Láznička s Pospíchalovou

Jívoví - V sobotu 19. srpna se v Jívoví na Velkomeziříčsku konaly plavecké závody. Plavalo se v místní hasičské nádrži o délce pětadvaceti metrů. Všichni závodníci a závodnice plavali volným stylem deset bazénů, tedy dohromady 250 metrů.

V Netíně poteče v sobotu pivo proudem, chystají tam Pivní slavnosti

Netín – Milovníci hořkého pěnivého moku se v sobotu sejdou v Netíně. Právě tam totiž ve 14 hodin startuje v pořadí už třetí ročník Slavností piva.

Na cyklostezce se nebude sportovat, ale tančit

Bystřice nad Pernštejnem – Kapela Iné Kafe dorazí do Bystřice nad Pernštejnem na čtvrtý ročník festivalu Wůdštok na psím kruháči, poslední srpnovou sobotu se mimo jiné představí i Pio Squad nebo Brandy Row. Akce se každoročně pořádá na bystřické cyklostezce.

Plánuje se budova pro krajské úředníky. Za 400 milionů

Vysočina – Nový pavilon, který ponese označení E. Na místě, kde v minulosti stála kasárna Otokara Jaroše, tedy v těsné blízkosti současného vedení Kraje Vysočina. Taková je vize Krajského úřadu Kraje Vysočina v následujících letech. Chce se totiž pustit do stavby nové administrativní budovy pro úředníky. Během let totiž jejich počet vzrostl natolik, že už se do stávajících prostor nevejdou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení