VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Panama je pro mě opravdu osudové místo

Žďár nad Sázavou - Život operního pěvce Jakuba Pustiny je, jak sám říká, z velké části pouze cestování. Samozřejmě nebyl všude, ale měl možnost zpívat různě po Evropě, dále v Americe, Austrálii, Číně nebo na Novém Zélandu. „Mnoho lidí si myslí, že si jen tak po večerech chodíme prozpěvovat, ale je to práce na celý úvazek a na celý den i noc! U nás doma je prostě vše podřízeno mé kondici, zdraví a hlasu. Za to moc obdivuji svoji manželku, protože je skvělou ženou a mojí oporou ve všech situacích. A věřte, že život s operním pěvcem je někdy pěkné peklo," připouští Jakub Pustina.

4.3.2017
SDÍLEJ:

Žďárský tenorista Jakub Pustina.Foto: archiv Jakuba Pustiny

Dívala jsem se na váš kalendář nejbližších akcí, který máte na webu. Zhruba od poloviny března budete vesměs mimo Českou republiku. Například v Panamě pracovně pobudete od 17. do 23. března. Jak se na představení těšíte?

Panama je pro mnohé z nás velice exotické místo. Ale já už jsem tam jako doma a je to pro mě místo, které důvěrně znám a vracím se tam pravidelně. V minulosti jsem měl možnost nejenom poznat divadlo, ale rovněž krásy Panamy, díky kterým je tak jedinečná. Panama je pro mne vlastně velice osudové místo.

Osudové? Jak?

Více než deset let jsem zpíval hlasový obor baryton, a když mě jednou ve Slovenském národním divadle v Bratislavě slyšela ředitelka opery v Panamě Irena Sylya, hned za mnou běžela a říkala, že jsem wagnerovský tenor a tak dlouho mne s touto myšlenkou pronásledovala, až jsem se nechal po několika letech zlomit a stal se tenorem. No a můj „tenorový" debut byl právě v Panamě. V minulých letech jsem se tam představil například jako Don José v Bizetově opeře Carmen, nebo Canio z Leoncavallových Komediantů. Letos mám to štěstí se tam opět vrátit a nastudovat krásnou operu velmistra světové tvorby Giuseppe Verdiho, a to operu Macbeth.

O jak náročný jde kus? Patří k vašim oblíbeným?

V této opeře se představím jako králův důvěrník Macduff. Role není příliš rozsáhlá, a když jsem se s ní poprvé seznamoval, divil jsem se, že tuto postavu ztvárňují velcí světoví zpěváci, jako je Placido Domingo, Luciano Pavarotti, José Careras a nebo třeba i můj velký přítel a vzor Peter Dvorský. Říkal jsem si „je tam přece jenom jedna velká árie a několik ansablů". No když jsem si podrobně postavu prostudoval, tak jsem zjistil, že je velice hlasově náročná, a hned jsem věděl, že to bude velká výzva a já mám výzvy rád! Verdiho hudba nikdy nezklame a mám radost, že jsem součástí tohoto krásného projektu.

V Panamě jste tedy už vystupoval. Jak se vám líbí tamní národní divadlo?

Panama má krásné Národní divadlo, které je historické a má nádhernou akustiku. Pokaždé když si tam mohu zazpívat, se z toho moc těším.

A jaké je tam publikum?

Publikum v Panamě je velice specifické. Ono vlastně není moc zvyklé poslouchat operní hudbu a v Panamské opeře se nehraje tak často jako v našich operách, zato když je představení, je beznadějně vyprodáno a publikum vášnivě jásá a obdivuje krásu opery. Když dozpíváte árii, jež se povede, publikum nejenom že začne tleskat, ale to je přímo výbuch ovací. A musím se přiznat, že na světě je pro operního pěvce jen málo okamžiků, které předčí tento krásný projev publika. Operní pěvec má nesmírně těžkou práci. Mnoho lidí si myslí, že si jen tak po večerech chodíme prozpěvovat, ale je to práce na celý úvazek a na celý den i noc!

Jak je to tedy doopravdy?

Pěvec musí dbát na dokonalou souhru kvalitní stravy, pohybu a psychické kondice. Musí neustále udržovat hlas ve zdraví a učit se zpaměti a bez jediné chyby nové opery, které mají třeba čtyři sta stran textu a hudby. Vše prostě musíte podřídit vašemu hlasu. Není možné nikdy ponocovat a užívat si večírky nebo snad pít alkohol, protože ráno musíte vstát a opět podat stoprocentní výkon a nikoho nezajímá, že se vám včerejší představení povedlo a že jste to byl oslavit. Opět i následující večer chce divák slyšet váš bezchybný zpěv, čistý hlas a dokonalou výšku a to bez absolutní sebekázně prostě nejde! U nás doma je prostě vše podřízeno mé kondici, zdraví a hlasu. Za to moc obdivuji svoji manželku, protože je skvělou ženou a mojí oporou ve všech situacích. A věřte, že život s operním pěvcem je někdy pěkné peklo.

Budete mít čas se podívat po Panamě?

Díky tomu, že jsem byl v Panamě již několikrát, myslím, že mohu říci, že Panama city znám velice dobře. Vždy když přijíždím do nějakého místa za prací a mám čas, snažím se vše projít pěšky, abych nasál atmosféru místa a vše si vtiskl dobře do paměti. V minulosti jsem byl v Panamě pracovně třeba i déle než měsíc, a to potom prostor pro prohlédnutí naleznete. I když…, vzpomínám si na mé poslední „exotické" účinkování v opeře, které bylo v říjnu 2016 v Singapuru. Tam jsem se představil jako Erik v opeře Richarda Wagnera Bludný Holanďan a tam jsem sice byl celý měsíc, ale volné dny jsem měl jen dva. Pracovalo se každý den od rána, a to někdy až do jedné hodiny po půlnoci příštího dne. A dopoledne opět v deset hodin zkouška. Byla to pro mě velká zkušenost a rozhodně jsem ještě nikdy tak intenzivní práci nezažil. Ale i tak jsem za ty dva dny prochodil vše důležité, co by měl člověk v Singapuru vidět.

Říkal jste, že znáte město Panama velice dobře. Tu jste také „prochodil"?

Když mám čas, nachodím denně pěšky třeba i třicet kilometrů. Chození v Panamě je ale trochu problém, protože tam nikdo nechodí pěšky, a proto tam není většinou ani žádný chodník. Předpokládá se, že v tom velkém horku, každý den je tam alespoň čtyřiatřicet stupňů Celsia, všichni pojedou taxíkem. Takže jsem mnohdy chodil hustým pralesem, a to do slova. Největší atrakcí Panamy je určitě Panamský průplav, který i na mě udělal obrovský dojem. Jediné co jsem ještě nestihl, jsou perlové ostrovy. Obávám se ale, že z důvodu časových se mi to nepodaří ani letos. Jinak až pojede někdo do Panamy, mohu směle dělat průvodce.

Po návratu z Panamy vás pak ovšem čeká další cestování. Doma se tedy moc neohřejete. V rámci Mezinárodní pěvecká soutěž Jakuba Pustiny se dostanete do maďarské Budapešti, dále do Varšavy, Moskvy, Vídně či Mnichova. Které z těchto měst máte nejraději a proč?

V letošním roce oslaví má soutěž již jubilejní desátý ročník. Přijde mi, že je to nedávno, co jsem ji společně s manželkou založil, a už je to neuvěřitelných deset let. Jsem moc rád, že se soutěži daří a za svoji existenci si vydobyla svým rozsahem a uměleckou úrovní pevné místo mezi největšími světovými operními soutěžemi a právem patří mezi světové TOP projekty. V minulém roce se jí účastnilo neuvěřitelných osmačtyřicet zemí světa, a to už něco znamená. První kolo probíhá v mnoha světových metropolích a finále soutěže je stále na Vysočině. Nemohu říci, že by mi některé z míst bylo milejší, ale těší mě a je to velkou raritou, že soutěž, která spojuje osmačtyřicet zemí světa, probíhá ve velkých světových metropolích, nakonec stejně končí na Vysočině. Čím více cestuji, tak si uvědomuji, jak je ta naše Vysočina krásná a jedinečná, a jak je důležité to ukazovat ve světě.

Když jsme u toho cestování a práce. Kde jste byl pracovně nejdále? A naopak, kde jste pracovně ještě nikdy nevystupoval a země či město vás láká?

To je zapeklitá otázka, protože můj život je vlastně z velké části pouze cestování. Nemohu říci, že jsem byl všude, ale měl jsem možnost zpívat různě v Evropě, Americe, Austrálii, Číně nebo na Novém Zélandě. Nikdy jsem však ještě nebyl v Japonsku, a to ani pracovně, ani soukromě. A přiznám se, že Japonsko by mě lákalo.

Poznávat cizí země, státy i kultury je pěkné. Nejste ale někdy z toho neustálého cestování sem a tam unavený a neříkáte si: Že já se neživím něčím jiným?

Někdy je člověk z toho věčného cestování hodně unavený, ale i když je poslání operního pěvce opravdu náročné s ničím bych neměnil, a pokud mi bude sloužit hlas a bude můj hlas dělat lidem radost, tak budu zpívat do roztrhání těla.

Autor: Zlata Ptáčková

4.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Opilec boural při parkování, měl téměř čtyři promile alkoholu v dechu

Folklorní vystoupení souborů Horáček i Horák byla velmi oblíbená. Děti i dospělí z Rokytna předváděli své umění na zahájení výstav, při slavnostech a nejrůznějších dalších příležitostech. Vystupovali také v rámci folklorních soutěží, kde se umisťovali na
7

Prezident za vystoupení přislíbil dětem školu

Napadení mezi rybáři v Ledči, jeden druhého hodil do řeky

Vysočina - Jako „tiší blázni" se rozhodně nechovali dva rybáři, kteří na sebe narazili v pondělí 24. dubna na břehu řeky Sázavy v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. 

Poslední vozík s uranovou rudou byl vyvezen na povrch. Důl Rožná 1 končí

Dolní Rožínka – Datum 27. dubna bude v srdcích všech horníků z Vysočiny navždy zapsáno černým písmem. V tento den byl totiž na povrch vyvezen poslední vozík vytěžené uranové rudy z dolu Rožná 1 u Dolní Rožínky. Tento symbolický akt definitivně ukončil těžbu v posledním hlubinném uranovém dole nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.

OBRAZEM: Zdravotní klauni potěšili děti v nemocnici

Nové Město na Moravě – Po loňském úspěchu akce Turné plné smíchu vyrazili Zdravotní klauni opět rozdávat radost na místa, kam nemohou docházet pravidelně. Během čtyř dnů tak rozvezou smích a rozptýlení do osmi zařízení, kde potěší nemocné děti, osamělé seniory i pacienty LDN.

Francouzi učarovaly turistické značky, ve Žďáře vystavuje jejich snímky

Žďár nad Sázavou – Francouz Stéphane Corbet představí ve žďárském zámku expozici, kde hrají hlavní roli turistické značky. „Je první v České republice, kdo ze svých fotografií turistických značek vytvořil výstavu," řekla Lucie Herberová, ředitelka marketingu v zámku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies