Muzeum má tisíc kusů keramiky

Petra Tomášková drží u plakátu výstavy džbán fajáns s modrým dekorem a nápisem světce svatého Petra; džbán byl vyroben ve Velké Bíteši. Autor: Ivo Havlík

9.2.2012 07:39

Nové Město na Moravě - Horácké muzeum má ve svých sbírkách téměř 18 tisíc trojrozměrných předmětů. Soubor keramiky patří k těm početnějším.

„V depozitáři muzea je shromážděno téměř tisíc kusů sbírkových předmětů z hrnčiny, kameniny, fajánse, bělniny i porcelánu. Základ souboru tvoří početná produkce továren zejména z Olomučan u Boskovic, Staré Role u Karlových Varů, Týnce nad Sázavou, Znojma, Vranova nad Dyjí, Šelt, atd. Nemálo výrobků je ovšem bez jakéhokoliv značení, takže jen skuteční odborníci jsou schopni určit, v jaké lokalitě výrobek vznikl,” řekla pro Žďárský deník kurátorka sbírkových fondů Sylva Tesařová.

Vystavena je nejširší škála

Již zítra bude v Novém Městě na Moravě otevřena výstava keramiky. „Soustředili jsme se tentokrát jen na výrobky z kameniny a fajáns, ale zároveň se snažíme tyto kategorie ukázat v co nejširší škále, ať už se to týká typů a tvarů výrobků nebo jejich výzdoby,” upřesňuje Petra Tomášková.

Fajáns (zvaný též majolika) se vyráběla od 17. století na Moravě. Do Čech přešla z Moravy až ve druhé polovině 18. století, především do okolí Kutné Hory a Čáslavi. Výroba je složitější než u hrnčiny.

Výrobek se nejméně dvakrát vypaluje, glazuje a maluje několika barvami. Fajáns byla drahá a užívala se téměř výhradně při slavnostních příležitostech. Typická je pro ni pestrá barevnost, rostlinné motivy, zoomorfní (ptáci, jeleni) a figurální motivy.

Naproti tomu kamenina se uplatňovala pouze při stolování. Nebylo ji možno použít ve styku s přímým ohněm, protože se deformovala. Kamenina nebyla však pro českou lidovou kulturu typická a její produkce je zanedbatelná. O to větší cenu má to, co se v Horáckém muzeu zachovalo. Z prostorových důvodů tentokrát návštěvník výstavy neuvidí hrnčinu, která byla charakteristická režnou barvou, drsným povrchem, jednoduchostí a jejíž funkce byla převážně užitková, byly to ploché talíře, mísy, formy na pečivo, džbány, hrnce. Tvůrci expozice museli rovněž vynechat bělninu, tedy specifický druh levné rukodělné keramiky, která se začala vyrábět v 19. století po zákazu olovnaté glazury.

Hana Medková soudí, že nejatraktivnější na výstavě zřejmě budou méně časté kropenky, kalamáře, mísy, ale k vidění samozřejmě budou především džbány, talíře a hrnky.

Mezi nejběžnější dekory patřily rostlinné motivy, obdivovat v Horáckém muzeu až do 25. března můžeme i motivy geometrické, figurální, architekturu nebo atributy řemesel, ve vzácnějších případech jsou dekory doplněny textem, případně datací.

IVO HAVLÍK