VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Flétnistka Michaela Koudelková se na Slunohraní vrací s polskými hudebníky

Nové Město na Moravě - Je to přesně pět let, kdy novoměstské publikum poprvé okouzlila flétnistka Michaela Koudelková. Tehdy přednesla, za doprovodu komorního orchestru, koncert pro sopraninovou flétnu od Antonia Vivaldiho. Na Slunohraní se pak vrátila o dva roky později společně s cembalistkou Monikou Šujanovou. Letos však Michaela Koudelková přiveze celý barokní ansámbl, a to až z Polska.

29.6.2017
SDÍLEJ:

Je to přesně pět let, kdy novoměstské publikum poprvé okouzlila flétnistka Michaela Koudelková.Foto: Vlasta Piskačová

Míšo, co se událo ve vašem hudebním životě od koncertu na Slunohraní v roce 2014?
Dokončila jsem studia v Krakově na Akademii Muzycznej. Je to škola, kterou lze přirovnat k pražské AMU nebo brněnské JAMU. Studovala jsem flétnu, a to se zaměřením na historicky poučenou interpretaci. Nyní jsem zpět v Čechách, od září jsem začala učit v Brně jak na ZUŠ, tak na konzervatoři. Aktivně také hraji, a to jak s polskými kolegy, tak i doma. Spolupracuji například s The Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka a s dalšími uskupeními.

Co to je historicky poučená interpretace?
Snažíme se hrát hudbu tak, jak by si jí přáli slyšet tehdejší skladatelé. Publiku tak chceme co nejvěrněji přiblížit, jak tehdy hudba zněla. Používáme k tomu dobové nástroje v dobovém ladění, vycházíme z dobových materiálů. Máme originální noty, kde přesně vidíme, co tam skladatel chtěl či nechtěl, co se týče artikulace, obloučků, dynamiky a podobně.

Znamená to, že z notových zápisů vyčtete vše do detailu?
Na barokní hudbě mě baví právě to, že ne úplně všechno je zapsáno v notách. Ne vždy je zapsaná dynamika, můžeme si dodávat obloučky nebo nějakým způsobem měnit artikulaci. Jsou tam zapsány například šestnáctinové noty, ale už není nijak označeno, že má některá z nich být delší nebo kratší. Mnoho věcí už hrajeme intuitivně, barokní hudba už je za ta léta poslechu a hraní v nás. Jedna skladba se tak dá interpretovat různými způsoby a vzniká pak i více variant interpretace.

Jakou roli zastávají ve vašem uskupení jednotlivé nástroje? Které jsou hlavní a které doprovodné?
Většina barokního repertoáru je psána pro melodický hlas, tedy například flétnu, s doprovodem bassa continua. To je skupina lidí, kteří improvizují na basovou linku. Mými spoluhráči jsou cembalista, gambistka a loutnista. Oni jsou těmi, kdo podporují skladbu svojí hrou basové linky. V baroku nebyl přesně napsán doprovod, jako je tomu například u romantických nebo moderních skladeb, ale jen basová linka. To je vlastně levá ruka cembalisty, která je zároveň podpořena stejnou linkou, znějící ve hře gambistky. Nad basovou linku jsou napsány číslice a různé značky, které říkají, jaká harmonie by nad ní měla být.

Je to tedy podobné, jako když má kytarista napsány akordy?
V podstatě ano. Jsou tam samozřejmě další pravidla, ale zároveň velký prostor pro improvizaci. Ta se týká hlavně pravé ruky cembalisty a stejnou úlohu má i náš teorbista, který na koncertě střídá teorbu a barokní kytaru a vytváří další harmonii.

Ukážete na koncertě posluchačům, jak je hudba poskládaná? Bylo by úžasné, kdyby mohli vidět, co je v barokní hudbě dáno a do jaké míry mohou nástroje improvizovat.
Ano, přesně takový mám záměr. Chci, abychom publiku ukázali, co má který nástroj za úkol. Každý nástroj se také představí sólově a budeme střídat jejich kombinace. Já budu také střídat flétny různých velikostí a kolega bude střídat teorbu s barokní kytarou. Myslím si, že i nástroje, které s sebou přivezeme, budou pro posluchače zážitkem.

Máte vy, coby hráčka na melodický nástroj, v ansámblu hlavní slovo?
Ano, někdy to tak je, ale bez basu, který tvoří základ, bych nebyla nic. Důležité je, aby hudba byla živá a komunikativní, líbí se mi, když není vše pevně dáno. Na zkouškách pracujeme na řadě detailů, ale mám ráda, když mě na koncertě kolegové překvapí a když svojí hrou navrhnou příběh, ve kterém já pak mohu pokračovat. Navzájem se ovlivňujeme a posouváme skladbu někam dál. To je zajímavé nejen pro nás, ale i pro publikum, protože hudba v tu chvíli skutečně žije.

Kde jste své spoluhráče našla?
Teorbista byl mým spolužákem v prvním ročníku akademie, gambistka nyní dokončuje pátý ročník a cembalista je můj korepetitor a bývalý profesor na cembalo a basso continuo.

Na co se tedy posluchači Slunohraní mohou 6. července těšit?
Bude to především hudba 18. století, vrcholné baroko a možná i hudba o něco starší. Zahrajeme skladby komorní i sólové. Například gambistka zahraje krásnou skladbu, která se jmenuje „Lidské hlasy“ a je od skladatele Marin Marais. Zazní také sólové skladby pro teorbu i pro cembalo. Stěžejní část programu chceme hodně odlehčit, bude mít formu podobnou jazzu, posluchači tedy uvidí, jak lze v barokní hudbě improvizovat. Velkou část programu věnujeme takzvanému „ostinátnímu basu“. To je vlastně stále se opakující model několika taktů, který tvoří základ pro různé variace ve hře melodického nástroje. Těšíme se na nádvoří Horácké galerie a věřím, že nám počasí dopřeje koncert pod otevřeným nebem.

Vlasta Piskačová

Autor: Redakce

29.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V odvodňovací struze ležel mrtvý muž

Ve Spělkově si připomenou Černého partyzána Josefa Serinka (1900 – 1974).
2

Nad Spělkovem v neděli zasadí dub na památku Černého partyzána

DOTYK.CZ

Před 41 lety se Zlaté piesky zalily krví. Došlo k nejhorší letecké havárii u nás

/VIDEO/ Pavol Hammel měl krušnou noc, slavilo se, pilo. Teď je kolem osmé ráno a on vláčně klimbá v odbavovací hale pražské Ruzyně. Pár kolemjdoucích ho poznává, je to frontman bigbítové kapely Prúdy, v roce 1976 dost populární. V 8:27 se zvedá dopravní letoun Iljušin Il 18-B z ruzyňské rampy, bez rockera na palubě. Alkoholové koma mu právě zachránilo život.

Pozor na pavučince plyšového. Ve starých atlasech je vedený jako jedlý

Novoměstsko – Že je počasí ideální k růstu hub, potvrzují mykologové na Žďársku. Lidé by si ale měli dát pozor na méně známé houby, například pavučinec plyšový. Dobrou zprávu má pro natěšené houbaře mykolog Oldřich Pojezný z Nového Města na Moravě.

Rostou! Z lesa si můžete odnést plný koš

Žďársko - S deštivým závěrem července začaly růst v lesích na Žďársku houby. Podle vyjádření vášnivého houbaře a člena České mykologické společnosti Jana Malivánka z Vojnova Městce na Žďársku je možné v lesích nalézt téměř vše.

Festival Pod Zelenou horou sází na osvědčené umělce

Žďár nad Sázavou – První nádvoří zámku Kinských ve Žďáře nad Sázavou opět po roce ožije tradičním festivalem Pod Zelenou horou. Dvoudenní festival se v pátek 28. a v sobotu 29. července koná již podesáté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení