Na budově školy v Okrouhlici to připomíná jeho busta. Dodnes není zcela zřejmé, kde se Jan Zrzavý narodil, zda ve Vadíně, nebo v Okrouhlici.

Není bez zajímavosti, že si tím zcela jistý nebyl ani on sám. „Někdy vyhráli Okrouhličtí, jindy Vadínští. Abych ten zmatek vyřešil, píšu, že jsem se narodil ve Vadíně – Okrouhlici," uvádí vzpomínku Jana Zrzavého v knize Havlíčkobrodský poutník František Drašner.

V roce 1907 namaloval Zrzavý svůj obraz Údolí smutku, v němž poprvé zachytil vlastní vnitřní svět a předznamenal budoucí tvorbu. Od roku 1923 pravidelně navštěvoval Francii, kromě Paříže například i Ile de Sein na Bretaňském poloostrově. V roce 1928 se pak poprvé podíval do italských Benátek.

V roce 1940 uspořádala Umělecká beseda výstavu jeho 253 prací v pražském Obecním domě. V té době se usadil ve Vodňanech. V roce 1956 se vrátil do rodné Okrouhlice, kde čtyři roky bydlel v části podkroví pošty. Ke svým sedmdesátým narozeninám dostal od národního výboru dekret na celé podkroví, a tak si v něm následně zřídil letní ateliér. Tady ve stejném roce namaloval známý obraz Okrouhlice. S místní poštou měl Zrzavý i několik nedorozumění. „V Okrouhlici totiž žil i jeho stejnojmenný synovec, a tak se stávalo, že při občasném pobytu uznávaného malíře docházelo k záměně zásilek, z čehož jednou vznikl téměř příbuzenský svár. Jednou totiž strýc ve špatné náladě někam založil doporučenou zásilku pro synovce a ta už se nenašla. Nakonec si oba zanadávali na poštu," cituje ve své knize Drašner.

Po Evropě Zrzavý cestoval i později. V roce 1966 navštívil Řecko, o pět let později výstavu Albrechta Dürera v Norimberku. Poslední roky života prožil v Praze, do Okrouhlice se ale pravidelně vracel. Místo svého posledního spočinutí našel v Krucemburku. Jan Zrzavý získal několik uznání. V roce 1947 byl jmenován profesorem malby a kompozice na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty v Olomouci. V roce 1966 získal titul Národní umělec.

Lukáš Zadek