VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kouč Benc: Měl bych přenechat místo mladším

Žďár nad Sázavou - Když přijdou na žďárské hokejisty těžké časy a mužstvu se nedaří, povolají ho. V krizových sezonách posledních let vždy otočil kormidlo potápějící se lodi tím správným směrem a zachránil tradiční hokejové baště vybudovanou pověst. Zkušený devětapadesátiletý kouč Jaroslav Benc se zdá být pro Žďárské tím správným esem v rukávu. Letos se svým osudovým týmem znovu splnil to, co si všichni přáli – postoupil zpět do druhé ligy.

10.4.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií

Kouč Jaroslav Benc se svými svěřenci v kabině.Foto: Tomáš Vránek

Po všemožných peripetiích se nakonec podařilo vrátit do Žďáru po roční odmlce třetí nejvyšší soutěž. Vše ale zpočátku nebylo tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. K mužstvu jste nastoupil až v předposledním kole základní části, v době, kdy se týmu příliš nedařilo…

Je to tak. Výkony nebyly vyrovnané, kluci se potřebovali zvednout. Protože to ve Žďáře z dřívějších působení znám a chtěl jsem mužstvu hlavně pomoci, tak jsem na nabídku manažera Šimona kývl. Hned první zápas, který jsem koučoval, se však nevydařil podle představ. V domácím prostředí proti Chotěboři jsme prohráli (2:4) a měl jsem tenkrát sto chutí to zabalit. Hráči nevěděli, co mají hrát, na hřišti byl chvílemi chaos. Práce beků byla špatná, chyběla střelba od modré. Nikdo se netlačil před branku na dorážky, efektivita zakončení nebyla také příliš oslnivá. Založení útoku bylo pomalé, stejně tak přihrávky. Navíc jsem postrádal hráče, který by v kritických fázích zápasu vzal na sebe odpovědnost a mužstvo svojí trefou nakopl. Systém sehrání přesilovek byl kapitolou samou pro sebe.

Negativa víceméně převažovala. Co vás tedy nakonec přimělo k tomu, že jste zůstal?

Nemám rád, když se utíká od rozdělané práce. Když už jsem jednou řekl, že do toho jdu, tak jsem to chtěl dotáhnout do konce. Už jsem takový. Bezprostředně po zápase jsem ale opravdu chtěl skončit. Manažer Šimon mě ale tak dlouho přemlouval, až mě přemluvil (směje se). Navíc hned na dalších trénincích bylo vidět, že kluci na sobě chtějí pracovat. To mě utvrdilo v představě, že jsem udělal dobře, když jsem zůstal.

Poslední zápas v základní části soutěže už dopadl lépe (Žďár vyhrál v Chrudimi B 8:2), po týdenní pauze však začala vyřazovací část krajského přeboru. Šlo s týmem během takto krátké doby vůbec zapracovat na četných nedostatcích?

Museli jsme začít prakticky se vším úplně od začátku a času opravdu nebylo nazbyt. Výhodou bylo, že hráči si byli svých chyb vědomi a chtěli je co nejrychleji odstranit. Jelikož už bylo po přestupních termínech a my stále potřebovali vhodně posílit, zařadil jsem do kádru vybrané juniory. Mladíci s sebou přinesli potřebnou rychlost a dravost, což bylo jednoznačně přínosem. Moc se mi hra třetí lajny líbila. Během přestávky jsme se na trénincích snažili, abychom produkovali co nejméně chyb a naše hra měla myšlenku. V rámci omezených možností se to podle mě podařilo, i když pořád bylo a je co zlepšovat.

V semifinále nastoupil Žďár proti nepříjemné Moravské Třebové a hned první duel ukázal, že se tým posunul o pořádný kus vpřed, souhlasíte?

Na prvním domácím utkání ve vyřazovací části bylo jasně vidět, jaký je rozdíl v pojetí hry mezi základní částí a play off. Náš výkon už dosahoval takových parametrů, jakých by v takovýchto zápasech měl, a vyhráli jsme přesvědčivě 9:3. V odvetě jsme vedli již 3:0, ale po individuálních chybách jsme dovolili soupeři, aby vyrovnal. Nakonec se podařilo vyhrát 6:5 na nájezdy, a postoupili jsme do finále. Kluci se po těchto dvou výhrách ještě více semkli. Všichni táhli za jeden provaz a šli za jediným cílem krok po kroku.

Ve finále jste narazili na silný celek Světlé. Co podle vás rozhodlo tuto vyhecovanou sérii?

Jednoznačně naše tři vyrovnané pětky. Naproti tomu Světlá sázela pouze na elitní formaci zkušených hráčů. Hokejisté jako Žák, Mečiar nebo bratři Včelové nikdy nic nevzdávají ani za jasného, pro ně nepříznivého stavu. Horko mi bylo při třetím duelu na ledě soupeře. Světelští nás jasně přehráli a zdramatizovali stav série na 2:1. Čtvrté klání u nás jsme ale vybojovali, a tím jsme se jako vítězové Pardubického přeboru katapultovali do baráže o druhou ligu.

Kvalifikaci o vyšší soutěž nakonec po odstoupení Ekonomických staveb Plzeň sehrály pouze tři celky. I tak ale nebyla baráž procházka růžovou zahradou…

Jak Nové Město nad Metují, tak Bílina měly svoji nespornou kvalitu. Nikdo přesně nevěděl, co od těchto týmů čekat, vůbec jsme se navzájem neznali. Více se mi po hokejové stránce ale nakonec líbila Bílina. Hodně na kvalifikaci posílili o zkušené hráče z první ligy a nečekaně situaci ve skupině zamotali. Velmi dobře bruslili. Nové Město moc chtělo postoupit, ale prostě neměli nakonec štěstí. I když to byly všechno vyrovnané zápasy, šli jsme za svým cílem ze všech týmů nejvíc my. Jak se říká, štěstí přeje připraveným, a k nám se v pravý čas přiklonilo.


Trenér Jaroslav Benc pozvedl žďárský tým k famóznímu finiši letošní sezony.


Od vašeho příchodu k týmu neustále rostla divácká kulisa na domácích zápasech, v play off i během barážových bojů za hráči jezdil autobus povzbuzujících fanoušků…

Diváci byli naprosto úžasní. Byli naším šestým hráčem v poli a ještě jednou jim za všechny moc děkuji. Povzbuzovali parádně a v kritických fázích nás svým fanděním skvěle podrželi. Například doma proti Bílině, kdy jsme ještě tři minuty před koncem prohrávali 4:5 a dokázali neuvěřitelně otočit dvěma rychlými góly v závěru na 6:5 pro nás. Několikrát nám děkovali ještě dlouho po skončení zápasu, a to jsou pak ty krásné chvíle, pro které to všichni děláme. Věřím, že příští rok s příchodem druhé ligy budou diváci znovu výborní.

Má podle vás současný kádr šanci prosadit se v silnější druholigové konkurenci?

Kluci tady vytvořili bezvadnou partu, táhli za jeden provaz, a to dělá hodně. Pokud se ale nepodaří vhodně posílit kádr o dva až tři hráče do útoku a obrany, bude to hodně složité. Nesmíme zapomenout ani na druhého kvalitního gólmana. Vše je teď na klubovém managementu, aby včas zajistil patřičné posily. Každopádně se musí začít jednat co nejrychleji, dokud ještě je o koho. Pokud se do týmu navíc vrátí i další odchovanci z hostování v okolních klubech, šance na solidní výsledky je. Velmi důležitou roli však hraje také letní příprava. Ta musí být precizní, a bez ní to nejde. Hráči na sobě musí začít pracovat co nejdříve.

Žďárskému hokeji jste již několikrát pomohl z nejhoršího (v sezoně 2004/2005 se podařilo pod Bencovým vedením v baráži udržet druholigovou příslušnost – pozn. autora). Budete v trenérské roli u týmu působit po úspěšné letošní anabázi i příští sezonu?

V současné době zatím nejsem schopen odpovědět. Dělám hokej pětatřicet let, stále ještě pracuji, a i když hokej miluji, zřejmě přenechám místo mladším. Je tady dost zkušených trenérů, kteří by mohli tým vést. Navíc jsem slíbil manželce, že to ve Žďáře vezmu jenom na letošní play off a případnou baráž. Měl bych asi dodržet slovo. Každopádně jsem ochoten žďárskému hokeji maximálně pomoci třeba s kontakty na hráče a podobně. Ze strany SKLH by zájem byl, ale pravděpodobně mě vystřídá někdo jiný. Uvidíme, nechejme se překvapit.

Petr Štěpánek

10.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Tanečníci se ve Žďáře utkají ve street dance i hip hopu

Ilustrační foto

Z Ostrova nad Oslavou si policejní pyrotechnik odvezl dělostřelecký granát

Památník, ke kterému se sjížděly tisíce lidí, čeká oprava

Cikháj – Obnovit partyzánský památník za zhruba tři sta padesát tisíc korun plánuje vedení Cikháje. Za tímto účelem začátkem roku požádali o dotaci z ministerstva obrany, avšak nedávno se dozvěděli, že odtud se kýžené podpory nedočkají. „Na dotaci nárok nemáme, bylo nám sděleno, že ta se vztahuje jenom na válečné hroby," uvedla Sylvie Jonáková, místostarostka Cikháje.

Školák Tadeáš Hansl hraje na hoboj, který kupoval Waldemar Matuška

Žďár nad Sázavou – Denně tři čtvrtě hodiny cvičí na hoboj dvanáctiletý Tadeáš Hansl. Jednou týdně pak dochází na výuku hry na tento dřevěný dechový nástroj do Základní umělecké školy (ZUŠ) Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou. I tam hraje pětačtyřicet minut. „Měl bych cvičit hodinu až dvě denně, ale někdy mi to fakt nevyjde," říká omluvně Tadeáš Hansl.

Snímky málokdy končí v albu, říká fotografka

Žďár nad Sázavou - Magdalena Šislerová, sedmadvacetiletá absolventka biskupského gymnázia pracuje v logistice jedné žďárské společnosti, ale ve volných chvílích, většinou o víkendech, proměňuje ve službu lidem svoji zálibu ve fotografování. Již přibližně sedm let portrétuje. Zatím to dělala především v plenéru. Před několika málo týdny si v centru města otevřela fotografický ateliér a postupně ho vybavuje.

Základní umělecká škola slaví devadesátiny

Žďár nad Sázavou Základní umělecká škola Františka Drdly ve Žďáře nad Sázavou se bude v letošním roce podílet hned na několika významných kulturně společenských akcích. A především na oslavách a propagaci samotné školy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies