„Bylo žádoucí, abychom získali tak dvacet devět třicet bodů. Ani umístění není takové, jaké jsme si představovali. Není však všem dnům konec, tabulka je za odskočeným Velkým Meziříčím vyrovnaná. Máme velmi reálnou šanci, že svůj cíl splníme," tvrdí přesvědčivě Marek Štukhejl.

S bodovým ziskem na Vrchovině spokojenost nepanuje, jak to je s předváděnou hrou?

Když ji porovnám loni a teď, tak musím říct, že jsme na dobré cestě. Zaznamenali jsme zlepšení v ofenzivě, jsou tam dobré věci, je týmová. Vzhledem k jaru máme na co navazovat.

Svědčí o tom fakt, že jste vyhnuli nějakým delším nepříznivým sériím?

Bylo tam horší období, kdy jsme prohráli třikrát v řadě. Dokázali jsme ho ale přerušit, my si držíme linii po mentální stránce. Není na nás poznat, zda máme za sebou nějakou dobrou, nebo negativní sérii. Dokážeme se přes neúspěchy přenést. Ukázalo se to třeba ve Staré Říši. Bohužel se nám vyhýbá i série úspěšná. To je způsobeno tím, že jsme zklamali v několika zápasech s týmy, které jsme měli porazit.

Těmi výpadky myslíte překvapivé porážky na jihu Moravy, v Tasovicích, Mutěnicích a Uherském Brodě?

Nejen tyhle tři. Přidal bych k tomu i domácí zápasy s Pelhřimovem a Bystřicí. Mrzí mě to hlavně proto, že jsme určitou část zápasu prokázali vyšší kvalitu než soupeř. Bohužel kolísavost výkonů v zápasech byla kontrastní. Kdybychom měli i druhý poločas stejný, tak bychom mohli mít třeba o devět bodů navíc. Jenže na kdyby se nehraje, a my se s tím musíme na jaře lépe vyrovnat.

Musí vás ale těšit, že sedmkrát jste udrželi čisté konto…

Pokud budeme mluvit o defenzivě, tak ta byla tou negativní stránkou podzimu. Byli jsme v ní velmi ledabylí, na čemž se projevil fakt, že jsme nemohli ustálit složení obrany. Z různých důvodů se nám v osmi zápasech protočilo osm obránců. Soupeři nás dokázali přehrávat v situaci jeden na jednoho, vznikající požáry často hasil Honza Vítek. Nechtěli jsme ho udělat nejlepším hráčem podzimu, ale bohužel k tomu došlo.

Co vylepšovat však máte i v ofenzivě. Zdá se, že vám chybí v útoku rozdílový hráč.

Z čísel je to patrné. Čtyři góly vstřelili Pavel Smetana a Kolařík. Ve srovnání s Velkým Meziříčím jsme někde jinde. Simr a Demeter dali dohromady osmadvacet gólů, náš celý tým dvaadvacet.

Takže?

Je mi jasné, kam míříte. Odpovídám ne, v zimě žádného střelce nepřivedeme. Musíme si vystačit z vlastních zdrojů. Potenciál máme. Musíme zofenzivnit kraje zálohy a více se tlačit do pokutového území. Pak budeme mít víc šancí ke vstřelení gólu. Věřím, že se s tím hráči ztotožní, a jsem přesvědčený, že na jaře více branek dávat budeme.

Váš předchůdce, trenér Richard Zeman, před časem také v zimní přestávce udělal některé posuny. Ofenzivní hráče zařadil na post krajních obránců, úspěch se dostavil. Máte něco podobného v plánu?

To my už učinili v průběhu podzimu. Z pochopitelných důvodů nebudu svoje další plány odhalovat, ale už se těším na přípravu, jak budeme na tom pracovat a budeme se posouvat dál.

K tomu ale potřebujete dobrou tréninkovou morálku hráčů. Můžete se na to ve Vrchovině spolehnout?

V přípravě určitě ano, tréninková morálka je dobrá. Bohužel v průběhu soutěže se nám to z různých důvodů rozbije a docházka je tristní. Co uděláme v přípravě, to se na hře týmu projeví. Pak už je to jen údržbářská záležitost.

Měli jste být největším konkurentem Velkého Meziříčí, často se dostáváme ke srovnávání obou týmů. V čím za svým konkurentem momentálně zaostáváte?

Na svůj vrchol se každý tým musí připravit. Tak to bylo i v případě Velkého Meziříčí. Herní systém, automatismy, sestava,to všechno si musí sednout. Velké Meziříčí má ve své hře jistotu, my ne. Má zkušenější hráče, kteří jsou tzv. „nad věcí" a velkou víru ve své síly hráčské a herní. My jsme neustále ve fázi hledání jistot. V obranné linii se nám vystřídalo osm hráčů, ne vždy jsem byl spokojený s hrou opor, to vedlo k další fluktuaci hráčů, změny rozestavení, stylu hry. Za rok a půl, co působím ve Vrchovině, jsem ještě nezažil měsíc, co bych nemusel improvizovat. V zimě tedy budeme hledat stabilizaci hráčskou a herní.

To bude pro vás určitě velká výzva.

Ano. Vím, že uděláme v zimě velký kus práce, která se na jaře projeví. Z našich ambic neslevuji, naším cílem bude skončit druzí. Velké Meziříčí je někde jinde a já mu přeji postup. Naším úkolem bude připravit se tak, abychom byli v příští sezoně největším favoritem my.

Vede vás k tomu tohle vaše přesvědčení?

Další okolností je, že k nám přijdou dva noví hráči, kteří zvýší konkurenci a okysličí tým. Postově to bude obránce a záložník. I to by nám mělo pomoci, že budeme lepší. Navíc si musíte uvědomit, že sto padesát hráčů na Vysočině hraje divizi. V týmech pak není velká konkurence, trénovanost občas chybí, tím se trenéři těžko dostávají k vlastnímu prosazování své představy. To všechno nás opravňuje myslet na druhé místo. Základním předpokladem je ale stabilizace toho, co budeme produkovat za fotbal.