Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Jsem rád, že ještě můžu chytat a že se mi podařilo klukům pomoct k výhře," zůstal tradičně skromný.

Ve svém věku je stále hodně mrštný, což ostatně potvrzoval po celý zápas. Samostatné úniky, střely zdálky, zblízka, centry, to vše řešil s bravurou. „Hodně dělá kabina, jsem tam s mladými kluky, což mi pořád dává velkou sílu do fotbalu," prozrazuje recept.

V Okříškách se rozhodovalo především v závěru. Pro Šulu byl prý nejdůležitější zákrok, kterým eliminoval samostatný únik kapitána Mariána Kotrby. „Je to darebák, nikdy nevíte, co udělá, naštěstí si to trošku ukopl a já byl u míče včas," popisuje jeden z klíčových momentů, který předcházel bítešskému vyrovnání.

Předtím nestačil jen na nekompromisní střelu Miroslava Řezáče, ani tím, že si na ni sáhl, ji nedokázal vytěsnit mimo tři tyče. „Byla to bomba, která mi navíc uhnula těsně před rukama, takže už se s tím nic moc nedalo dělat," pokrčil rameny.

Tři body měly pro Velkou Bíteš v souboji týmů z chvostu tabulky cenu zlata. „Je to důležitá výhra, která nám do zimní přestávky dodá trochu víc klidu," ví Šula.

Jeho výkon pochopitelně okomentoval v pozápasovém hodnocení i kouč Spartaku František Klusák. „Já Vlastu Šulu chválím po každém utkání. Celý podzim si udržuje stabilní formu," řekl bítešský lodivod na adresu muže v rukavicích, který v zápasech bývá nejstarším hráčem na hřišti. „Já doufám, že to tak ještě chvíli bude," usmívá se Šula, jenž před časem prohlásil, že hodlá chytat až do padesáti. Klidně může.